[go: nahoru, domu]
Přeskočit na obsah

Alina Kornějevová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Alina Kornějevová
Алина Корнеева
Alina Kornějevová na French Open 2023
Alina Kornějevová na French Open 2023
Přezdívkamini-Šarapovová[1][2]
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození23. června 2007 (17 let)
Místo narozeníMoskva, Rusko
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek179 302 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů71–20
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění128. místo (26. února 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
Juniorská dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2023)
French Openvítězka (2023)
Wimbledonsemifinále (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů21–12
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění261. místo (18. září 2023)
Juniorská čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Openfinále (2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240914a14. září 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alina Kornějevová (rusky Алина Александровна Корнеева, Alina Alexandrovna Kornějeva, * 23. června 2007 Moskva) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2024 na 128. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 261. místě.[4] Od šesti let ji ve Spartaku Moskva trénuje Julija Bekeščenková. Spolupracuje také s Andrejem Savinem. V Akademii Rafaela Nadala v Manacoru začala hrát s Anabel Medinaovou Garriguesovou, s cílem zlepšit agresivnější styl.[5]

V juniorském tenise triumfovala na Australian Open 2023 po finálové výhře nad krajankou Mirrou Andrejevovou.[6] Následně ovládla i French Open 2023, když v souboji o titul zdolala o tři roky starší Peruánku Luccianu Pérezovou Alarcónovou. Jako první juniorka od Magdaleny Malejevové v roce 1990 vyhrála úvodní dva grandslamy sezóny. V květnu 2023 se stala juniorskou světovou jedničkou na kombinovaném žebříčku ITF.[7][8] Sezónu 2023 zakončila na prvním místě i díky triumfu na závěrečném juniorském mastersu,[9] čímž se stala juniorskou mistryní světa.[10]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021, kdy prohrála finále mistrovství Evropy 14letých v Mostě s Terezou Valentovou,[11] debutovala na okruhu ITF poté, co obdržela divokou kartu na říjnový 15tisícový turnaj v Kazani. Ve čtvrtfinále podlehla o čtyři roky starší Darje Kudaševové z osmé stovky žebříčku. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2022, na casablanském turnaji dotovaném 15 tisíci dolary. Ve finále přehrála osmou nasazenou Finku Lauru Hietarantovou z deváté stovky žebříčku.[12][3]

Výkonnostní růst učinila v sezóně 2023, kdy se na žebříčku WTA posunula z 573. na 174. příčku. V březnu 2023 ovládla pretorijskou událost ITF. V závěrečné fázi zdolala Američanku Eminu Bektasovou a Maďarku Tímeu Babosovou. V 15 letech, 8 měsících a 18 dnech se stala pátou nejmladší šampionkou 60tisícové kategorie.[13]

Forhend na juniorce French Open 2023

Během července 2023 si odvezla trofej z portugalské Figueiry da Foz, kde musela projít kvalifikací. V semifinále dvouhry porazila o deset let starší Francouzku Harmony Tanovou a ve finále uštědřila dva „kanáry“ další zástupkyni francouzského tenisu, 21leté Carole Monnetové. V 16 letech a jednom měsíci věku se stala historicky nejmladší vítězkou nejvyšší 100tisícové kategorie ITF. Překonala tím věkový rekord 17leté šampionky McNallyové ze stotisícovky v Midlandu 2019. Po turnaji se posunula o 106 příček výše, na kariérní maximum 220. místo.[14][9] Spolu s krajankou Anastasijí Tichonovovou ve figuerské čtyřhře skončily jako poražené finalistky. Poté v ženském tenise absentovala až do září, kdy na 80tisícové akci v Le Neubourgu prošla do finále přes Fionu Ferrovou. V něm však nestačila na švýcarskou teenagerku Céline Naefovou.[15]

Na okruhu WTA Tour debutovala říjnovým Hong Kong Tennis Open 2023,[9] kde zvládla kvalifikační kolo proti Švýcarce Conny Perrinové. Na úvod dvouhry přehrála 32letou krajanku Valerii Savinychovou,[16] než ji vyřadila 18letá Linda Fruhvirtová z deváté desítky žebříčku.[17] Do grandslamu premiérově zasáhla v ženském singlu Australian Open 2024 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru zdolala Maďarku Annu Bondárovou. Do melbournské dvouhry vstoupila výhrou nad 27letou Španělkou, Sarou Sorribesovou Tormovou, jíž patřila padesátá třetí příčka.[18] Poté však nestačila na brazilskou světovou dvanáctku Beatriz Haddad Maiovou.[12][3]

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (3 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. září 2022 Casablanca, Maroko W15 antuka Finsko Laura Hietarantová 7–5, 6–4
2. březen 2023 Pretorie, Jihoafrická republika W60 tvrdý Maďarsko Tímea Babosová 6–3, 7–6(3)
3. červenec 2023 Figueira da Foz, Portugalsko W100 tvrdý Francie Carole Monnetová 6–0, 6–0

Čtyřhra (2 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. listopad 2022 Šarm aš-Šajch, Egypt W25 tvrdý   Polina Jatčenková Švýcarsko Jenny Dürstová
Jižní Korea Pak So-hjon 		6–1, 6–7(7–1), [10-5]
2. září 2023 Le Neubourg, Francie W80 tvrdý Francie Fiona Ferrová Ukrajina Maryna Kolbová
Ukrajina Nadija Kolbová 		7–6(9–7), 7–5

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 2 (2–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2023 Australian Open tvrdý   Mirra Andrejevová 6–7(2–7), 6–4, 7–5
Vítězka 2023 French Open antuka Peru Lucciana Pérez Alarcónová 7–6(7–4), 6–3

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2023 French Open antuka Japonsko Sara Saitóová USA Tyra Caterina Grantová
USA Clervie Ngounoueová 		0–6, 4–6

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alina Korneeva na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Mini-Sharapova conquers Paris. The Russian tennis player won the junior Roland Garros - ePrimefeed. eprimefeed.com [online]. 2023-06-10 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Korneeva, la 'mini Sharapova' in finale junior: sfida senza bandiere contro Andreeva. Tiscali Sport [online]. 2023-01-27 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. (italsky) 
  3. ↑ a b c Alina Kornějevová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240216a16. února 2024
  4. ↑ Alina Kornějevová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240216a16. února 2024
  5. ↑ MACPHERSON, Alex. Scouting Report: Junior No.1 Korneeva on hard work and the romance of tennis. Women's Tennis Association [online]. 2023-12-10 [cit. 2024-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-10. (anglicky) 
  6. ↑ Korneeva wins Australian Open junior title after marathon final. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-26 [cit. 2023-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-25. (anglicky) 
  7. ↑ Associated Press. Russia's Alina Korneeva wins Roland Garros girls’ title, Croatia's Dino Prizmic prevails in boys' final. Tennis.com [online]. 2023-06-10 [cit. 2024-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-11. (anglicky) 
  8. ↑ VOJKŮVKA, Jan. První od roku 2013! Patnáctiletá juniorka Kornějevová vyhrála druhý grandslam v řadě. Tenisový svět [online]. 2023-06-10 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c Aussie Open 2024's Slam debuts: Korneeva, Seidel, Starodubtseva and more. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-13 [cit. 2024-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-14. (anglicky) 
  10. ↑ MCLEAN, Ross. Korneeva assumes ITF World Champion status after trophy-laden season. www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2023-12-12 [cit. 2024-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-18. (anglicky) 
  11. ↑ Алина Корнеева и Диана Шнайдер – серебряные призеры Первенств Европы. tennis-russia.ru [online]. Ruská tenisová federace, 2021-07-26 [cit. 2024-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-18. (rusky) 
  12. ↑ a b Alina Korneeva Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2023-03-20 [cit. 2024-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-29. (anglicky) 
  14. ↑ MCLEAN, Ross. Korneeva, 16, becomes youngest player in history to claim a W100 title. www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2023-07-31 [cit. 2024-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-31. 
  15. ↑ RENTON, Jamie. www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2023-09-18 [cit. 2024-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-21. (anglicky) 
  16. ↑ Hong Kong: Korneeva scores first WTA level win. Tennis Majors [online]. 2023-10-11 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Fruhvirtová přehrála juniorskou dvojku! V Hongkongu je už ve čtvrtfinále. Tenisový svět [online]. 2023-05-21 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ ГОРШКОВА, Ана. 16-летняя Корнеева одержала победу на старте Australian Open. Cпорт-Экспресс [online]. 2024-01-14 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alina_Kornějevová&oldid=24238838“