[go: nahoru, domu]
Přeskočit na obsah

Arno Geiger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arno Geiger
Narození22. července 1968 (56 let)
Bregenz
Povoláníspisovatel a dramatik
Alma materVídeňská univerzita
Významná dílaEs geht uns gut
Starý král ve vyhnanství
Pod Dračí stěnou
OceněníNěmecká knižní cena (2005)
Förderpreis zum Friedrich-Hölderlin-Preis (2005)
Cena Johanna Petera Hebela (2008)
Literární cena Johanna Beera (2011)
Cena Antona Wildganse (2011)
… více na Wikidatech
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Arno Geiger (2015)

Arno Geiger (* 22. července 1968, Bregenz, Vorarlbersko) je rakouský romanopisec.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Arno Geiger je synem obecního sekretáře a učitelky. Vyrůstal společně s dvěma bratry a sestrou ve vesnici Wolfurt poblíž Bregenzu.[1] Roku 1987 složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Bregenzu a na podzim zahájil studium germanistiky, antických dějin a komparativní literatury na univerzitě v Innsbrucku. Od roku 1990 pokračoval ve studiu na univerzitě ve Vídni, kde na jaře 1993 absolvoval s diplomovou prací o zdolávání cizích krajin v pozdně středověkých německy psaných cestopisných textech (Die Bewältigung der Fremde in den deutschsprachigen Fernreisetexten des Spätmittelalters).

V letech 1986 až 2002 pracoval mj. jako video technik na každoročním Bregenzském festivalu, letních operních slavnostech.[1][2] Od roku 1993 se živí jako spisovatel na volné noze.[1]

Geigerův otec August (1926–2014) trpěl Alzheimerovou chorobou. Sám autor se tomuto tématu věnuje ve své autobiografické knize Starý král ve vyhnanství (2011, č. Mladá fronta, 2013).[3]

Geiger žije v současnosti ve Wolfurtu a Vídni.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Po studiích (1993-1994) navštěvoval scenáristickou dílnu pořádanou rakouskou rozhlasovou a televizní společností ORF. V důsledku toho obdržel roku 1994 mj. Stipendium rakouského Ministerstva pro vědu a kulturu. Svá první literární díla zveřejňoval v časopisech.

V roce 1996 a 2004 se účastnil souboje o Cenu Ingeborg Bachmannové v Klagenfurtu, žádnou z udělovaných cen však nezískal.[2]

V říjnu 2005 se stal držitelem první Německé knižní ceny (udělované asociací prodejců knih v Německu) za román Es geht uns gut (Vede se nám dobře).[2][4]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1994: Stipendium rakouského Ministerstva pro vědu a kulturu
  • 1998: Abraham Woursell Award, New York - cena pro talentované mladé evropské spisovatele
  • 2001: Stipendium při Ceně Carla Mayera za scénář, Štýrský Hradec
  • 2005: Stipendium při Ceně Friedricha Hölderlina města Bad Homburg
  • 2005: Německá knižní cena za román Es geht uns gut[2][4]
  • 2008: Cena Johanna Petera Hebela (Johann-Peter-Hebel-Preis)[2]
  • 2011: Cena Friedricha Hölderlina města Bad Homburg (Friedrich Hölderlin-Preis der Stadt Bad Homburg)[5]
  • 2011: Literární cena Nadace Konrada Adenauera[6]
  • 2011: Literární cena Johanna Beera (Johann-Beer-Literaturpreis)[7]
  • 2011: Čestné ocenění Německého spolku hospicové a paliativní péče (Ehrenpreis des Deutschen Hospiz- und PalliativVerbands)
  • 2011: Cena Antona Wildganse (Anton-Wildgans-Preis)[8]
  • 2011: Druhá realita švýcarské nadace Sonnweid (Die zweite Realität)

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k nevelkému rozsahu Geigerova díla je česká bibliografie začleněna přímo do samotného článku a jmenujeme tu i ty práce, které dosud nebyly přeloženy do češtiny, překlad titulu je pak uveden tučně v lomené závorce /Takto/. Zejména u nepřeložených knih se stává, že je k nim odkazováno pod různými jmény, bibliografie se snaží zaznamenat všechna známá.

Romány a povídky

[editovat | editovat zdroj]
  • Das Kürbisfeld (/Dýňové pole/, 1996)
    • povídka zveřejněná v časopise manuskripte
  • Kleine Schule des Karusselfahrens (/Malá škola jízdy na kolotoči/, 1997)
    • román
  • Irrlichterloh (1999)
    • román ve stylu "road novel"
  • Schöne Freunde (/Krásní přátelé/, 2002)
    • román
  • Es geht uns gut (/Daří se nám dobře/, /Vede se nám dobře/, 2005)
    • román mapující život tří generací jedné rakouské rodiny, spisovatele Philippa, jeho rodičů a prarodičů, román díky tomuto rozsahu pokrývá historický a společenský vývoj v Rakousku zhruba od připojení k Německu roku 1938 až do současnosti
    • v roce 2005 kniha získala Německou knižní cenu
  • Anna nicht vergessen (/Nezapomenout na Annu/, 2007)
    • sbírka obsahující celkem 12 povídek rozdělených po 4 do 3 částí
  • Im Regen (/V dešti/, 2009)
    • obsahuje dvě povídky: Im Regen a Stop and go
  • Alles über Sally (/Všechno o Sally/, 2010)
    • román
  • Starý král ve vyhnanství (Der alte König in seinem Exil, 2011)
    • Starý král ve vyhnanství, Mladá fronta, Praha 2013, přeložil a doslovem opatřil Tomáš Dimter, ISBN 978-80-204-2510-2
    • autobiografická kniha, v níž Geiger popisuje zápas svého otce s Alzheimerovou chorobou
    • za román získal autor v roce 2011 hned několik literárních cen
  • Selbstporträt mit Flusspferd (/Autoportrét s hrochem/, 2015)
    • román
  • Unter der Drachenwand (/Pod Dračí stěnou/, 2018)
    • román

Rozhlasové hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Alles auf Band oder Die Elfenkinder (2001)
    • rozhlasová hra napsaná společně s Heinerem Linkem

Eseje a proslovy

[editovat | editovat zdroj]
  • I Am a Fugitive From a Chain Gang (2006)
    • esej, text originálu vyšel v časopise Wespennest č. 141 (2006)
  • Wenn meine Träume auch ärmlich sind, sie sind das, was ich habe (2006)
    • esej, text originálu vyšel v časopise Akzente č. 6 (2006)
  • Grenzgehen (2011)
    • tři přednášky pronesené při příležitosti převzetí literárních ocenění
  • Debakel und Friedenspfeife (/Debakl a dýmka míru/, 2011)
    • esej o Maxi Frischovi, text originálu vyšel v časopise Literaturen č. 100 (2011)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c NELLES, Jürgen. Geiger, Arno. In: ARNOLD, Heinz Ludwig. Munzinger Online/KLG - Kritisches Lexikon zur deutschsprachigen Gegenwartsliteratur. Ravensburg: Munzinger-Archiv, 2001-. Dostupné online. (německy)
  2. ↑ a b c d e KORTEN, Lars. Geiger, Arno. In: KÜHLMANN, Wilhelm, et al. Killy Literaturlexikon. 2., přepracované vyd. Berlin: Walter de Gruyter, 2009. ISBN 978-3-11-021389-8. Svazek 4. S. 136. (německy)
  3. ↑ EHRENBERGER, Jakub. Přes vratký most do otcova světa. iLiteratura.cz [online]. 2014-2-28 [cit. 2014-6-21]. Dostupné online. ISSN 1214-309X. 
  4. ↑ a b NEŠPOROVÁ, Jitka. Německá knižní cena 2009: Du stirbst nicht spisovatelky Kathrin Schmidt. iLiteratura.cz [online]. 2009-10-14 [cit. 2014-1-21]. Dostupné online. ISSN 1214-309X. 
  5. ↑ APA. Arno Geiger bekommt Friedrich-Hölderlin-Preis. Der Standard [online]. 2011-2-15. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ APA. Arno Geiger mit Literaturpreis der deutschen Adenauer-Stiftung geehrt. Der Standard [online]. 2011-9-18. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ APA. Johann-Beer-Preis an Arno Geiger. Der Standard [online]. 2011-12-7. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ Die Industriellenvereinigung. Arno Geiger erhält „Literaturpreis der Österreichischen Industrie“ 2011 [online]. 2012-7-6. Dostupné online. (německy) [nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DIMTER, Tomáš. Robinson Crusoe z Wolfurtu. In: GEIGER, Arno. Starý král ve vyhnanství. Praha: Mladá Fronta, 2013. Doslov ke knize. ISBN 978-80-204-2510-2. S. 161–166.
  • FISCHER, Petr. Laudatio na Arna Geigera. A2. Roč. 2014, čís. 22. 
  • KORTEN, Lars. Geiger, Arno. In: KÜHLMANN, Wilhelm, et al. Killy Literaturlexikon. 2., přepracované vyd. Berlin: Walter de Gruyter, 2009. ISBN 978-3-11-021389-8. Svazek 4. S. 136–137. (německy)
  • NELLES, Jürgen. Geiger, Arno. In: ARNOLD, Heinz Ludwig. Munzinger Online/KLG - Kritisches Lexikon zur deutschsprachigen Gegenwartsliteratur. Ravensburg: Munzinger-Archiv, 2001-. Dostupné online. (německy)
  • SCHMIDT-DENGLER, Wendelin. Die Farben des Windrades. Volltext. Červen/červenec 2007, čís. 3, s. 11–14. (německy) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Romány oceněné Německou knižní cenou

Es geht uns gut od Arna Geigera (2005) • Necitové od Kathariny Hackerové (2006) • Polednice od Julie Franckové (2007) • Der Turm od Uweho Tellkampa (2008) • Neumřeš od Kathrin Schmidtové (2009) • Holubi vzlétají od Melindy Nadjové Abonjiové (2010) • V čase ubývajícího světla od Eugena Rugeho (2011) • Landgericht od Ursuly Krechelové (2012) • Das Ungeheuer od Terézie Mory (2013) • Kruso od Lutze Seilera (2014) • Die Erfindung der Roten Armee Fraktion durch einen manisch depressiven Teenager im Sommer 1969 od Franka Witzela (2015) • Příhoda od Boda Kirchhoffa (2016) • Die Hauptstadt od Roberta Menasseho (2017) • Archipel od Inger-Maria Mahlkeové (2018) • Herkunft od Saši Stanišiće (2019) • Annette, ein Heldinnenepos od Anne Weberové (2020) • Blaue Frau od Antje Rávik Strubel (2021) • Blutbuch od Kim de l’Horizon (2022) • Echtzeitalter od Tonia Schachingera (2023)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arno_Geiger&oldid=22155022“