[go: nahoru, domu]
Přeskočit na obsah

Džoser: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m šab, port
m →‎top: typografie za použití AWB
 
(Není zobrazeno 23 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - faraon
{{Infobox - faraon
| jméno = Džoser
| jméno = Džoser
| alternativní jména = Necerichet (Horovo jméno),<ref name="zam88"/> Tosorthros (řecky)<ref name="zam88"/>
| alternativní jména = ''Necerichet'' (Horovo jméno),<ref name="zam88"/>, ''Netjerikhet''<ref name="Wilk">{{Citace elektronické monografie
| obrázek = Djoser_a.gif
| příjmení = Wilkinson
| velikost obrázku = 150px
| jméno = Toby
| odkaz na autora =
⚫
| popisek = Džoser&nbsp;<br/>hlava sochy v&nbsp;[[Egyptské muzeum v Káhiře|Egyptském muzeu]] v [[Káhira|Káhiře]]
| titul = Early Dynastic Egypt
⚫
| doba vlády = 2592–2566 př.Kr.<ref name=“Hornung“>{{Citace elektronické monografie
| url = https://archive.org/stream/EarlyDynasticEgyptUploadBySamySalah/Early+Dynastic+Egypt++Upload++by+Samy+Salah_djvu.txt
| datum vydání =1999
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 75–77, 109
| vydavatel = Random House
| místo = New York
|isbn=0-203-02438-9
| jazyk =en
⚫
}}</ref>
Tosorthros (řecky)<ref name="zam88"/>
| obrázek = Djoser_a.gif
| velikost obrázku = 150px
⚫
| popisek = Džoser&nbsp;<br/>hlava sochy v&nbsp;[[Egyptské muzeum v Káhiře|Egyptském muzeu]] v [[Káhira|Káhiře]]
⚫
| doba vlády = 2592–2566 př. n. l.<ref name="Hornung">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hornug
| příjmení = Hornug
| jméno = Erik
| jméno = Erik
Řádek 12: Řádek 27:
| url = https://archive.org/details/AncientEgyptianChronology
| url = https://archive.org/details/AncientEgyptianChronology
| datum vydání =2006
| datum vydání =2006
| stránky = 491
| strany = 491
| datum aktualizace =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| datum přístupu =
| vydavatel = Briil
| vydavatel = Briil
| isbn =ISBN 978-90-04-11385-5
| isbn = 978-90-04-11385-5
| místo = Leiden, Boston:Brill
| místo = Leiden, Boston:Brill
| jazyk =en
| jazyk =en
}}</ref>,<ref>{{Citace monografie
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení =Verner
| příjmení =Verner
| jméno = Miroslav
| jméno = Miroslav
Řádek 26: Řádek 41:
| vydavatel = Nakladatelství Academia
| vydavatel = Nakladatelství Academia
| místo = Praha
| místo = Praha
| stránky = 65-73
| strany = 65–73
| isbn = 978-80-200-2700-9
| isbn = 978-80-200-2700-9
}}</ref>
}}</ref>
Řádek 54: Řádek 69:


''29 let'' ([[Manehto]])<ref name="zam88"/><ref name="verner517"/>
''29 let'' ([[Manehto]])<ref name="zam88"/><ref name="verner517"/>
| rodné jméno = <hiero><--D45:r-Y1:S12--></hiero><br />
| rodné jméno = <hiero><--D45:r-Y1:S12--></hiero><br />
Džoser nebu
Džoser nebu
| trůnní jméno =
| trůnní jméno =
| Horovo jméno = <hiero>-R8-D21:F32-</hiero>
| Horovo jméno = -R8-D21:F32-
| jméno obou paní = <hiero>-G16-R8-D21:F32</hiero>
| jméno obou paní = <hiero>-G16-R8-D21:F32:S14A</hiero>
| Zlatý Hor = <hiero>-G8-N33:S12-</hiero>
| Zlatý Hor = <hiero>-G8-N33:S12-</hiero>
| manželky = [[Hetephernebtej]]<ref name="Tyldesley36">{{Citace monografie
| manželky = [[Hetephernebtej]]<ref name="Tyldesley36">{{Citace monografie
| příjmení = Tyldesley
| příjmení = Tyldesley
| jméno = Joyce
| jméno = Joyce
Řádek 74: Řádek 89:
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref>
| potomci = [[Imhotep]] (?),<ref>{{Citace monografie
| potomci = [[Imhotep]] (?),<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Verner
| příjmení = Verner
| jméno = Miroslav
| jméno = Miroslav
Řádek 94: Řádek 109:
| strany = 232
| strany = 232
}}</ref>
}}</ref>
[[Intkaes]] (dcera)
Intkaes (dcera)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rice
⚫
| otec = [[Chasechemuej]]
| jméno = Michael
⚫
| matka = [[Nimaathap]] ([[Nimaat Hapi]])
| datum úmrtí =
| odkaz na autora =
| titul = Who's Who in Ancient Egypt
⚫
| hrobka = stupňovitá pyramida v [[Sakkára|Sakkáře]]
| url = https://books.google.cz/books?id=nfiFAgAAQBAJ&pg=PA68&lpg=PA68&dq=Intkaes&source=bl&ots=AG5Mny65Hu&sig=ACfU3U2UI0jM7h9NSwTZte0r10TI_Q_M3w&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwijrNznhtbmAhXQIVAKHS_iCjYQ6AEwEnoECAoQAQ#v=onepage&q=Intkaes&f=false
| datum vydání =1999
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 68
| vydavatel = Routledge
| místo = New York
| jazyk =en
}}</ref>
⚫
| otec = [[Chasechemuej]]
⚫
| matka = [[Nimaathap]] (Nimaat Hapi)<ref name="Cly">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Clayton
| jméno = Peter
| odkaz na autora =
| titul = Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt
| url = https://archive.org/details/ChronicleOfThePharaohsBySamySalah/page/n173
| datum vydání =2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 171–173
| vydavatel = Thames & Hudson
| místo =
| jazyk =en
|isbn =
}}</ref>
| datum úmrtí = 2566 př. n. l.
⚫
| hrobka = stupňovitá pyramida v [[Sakkára|Sakkáře]]
}}
}}
'''Džoser''' („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první<ref>{{Citace monografie
'''Džoser''' ''(„Posvátný“ nebo „Nádherný“)'' byl zakladatel a první<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Verner
| příjmení = Verner
| jméno = Miroslav
| jméno = Miroslav
Řádek 124: Řádek 166:
| strany = 88
| strany = 88
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] na počátku<ref name="zam88"/> [[Stará říše|Staré říše]]. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (jméno Džoser je doloženo až ve [[Střední říše|Střední říši]]), [[Řečtina|řecky]] Tosorthros. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př.Kr.<ref name=“Hornung“/>
}}</ref> ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] na počátku<ref name="zam88"/> [[Stará říše|Staré říše]]. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (''Netjerikhet''),<ref name="Wilk"/> [[Řečtina|řecky]] ''Tosorthros;'' jméno Džoser je doloženo až ve [[Střední říše|Střední říši]]. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př. n. l.<ref name="Hornung"/>


== Vláda ==
== Vláda ==
⚫
[[Soubor:Saqqara BW 5.jpg|náhled|vlevo|Džoserova pyramida]]
⚫
Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období [[Stará říše|Staré říše]], někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický despota. Z nápisu ve [[Vádí Hammámat]] víme, že vyslal expedici na [[Sinajský poloostrov|Sinaj]] (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti [[Negtanch]]), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně [[Měď|měděné]] a [[tyrkys]]ové doly ve Vádí Maghara<ref>{{Citace webu
[[Soubor:Ägyptisches Museum Kairo 2016-03-29 Hesire 01.jpg|náhled|vlevo|Dřevěná deska z hrobky Hesirea]]
⚫
Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období [[Stará říše|Staré říše]], někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický, neomezený monarcha. Z nápisu ve [[Vádí Hammámat]] je zřejmé, že vyslal expedici na [[Sinajský poloostrov|Sinaj]] (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně [[Měď|měděné]] a [[tyrkys]]ové doly ve Vádí Maghara<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Wadi-Maghara
| titul = Wadi-Maghara
| url = https://egyptsites.wordpress.com/2009/03/15/wadi-maghara/
| url = https://egyptsites.wordpress.com/2009/03/15/wadi-maghara/
Řádek 133: Řádek 177:
| datum vydání =
| datum vydání =
| místo =
| místo =
⚫
}}</ref>). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního [[nil]]ského kataraktu za [[Asuán]]em.<ref name="zam88"/> Patrně přesunul královskou rezidenci z [[Cenej]]e (Thinis) do [[Mennofer]]u, města nacházejícího se na pomezí [[Horní Egypt|Horního]] a [[Dolní Egypt|Dolního Egypta]].<ref name="zam88"/> Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.
⚫
}}</ref>
⚫
). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního [[nil]]ského kataraktu za [[Asuán]]em.<ref name="zam88"/> Patrně přesunul královskou rezidenci z [[Cenej]]e (Thinis) do [[Mennofer]]u, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.<ref name="zam88"/> Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.


Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Ptolemaiovské desky (tzv. hladová stéla), jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh [[Chnum]], že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.
Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z [[Hladová stéla|Hladové stély]], jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh [[Chnum]], že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.


== Významní hodnostáři faraona Džosera ==
== Významní hodnostáři faraona Džosera ==
[[Soubor:Ägyptisches Museum Kairo 2016-03-29 Djoser 03.jpg|náhled|260px|upright|Titulatura faraona na podstavci jeho sochy; Egyptské muzeum Káhira]]

* [[Imhotep]], [[catej|vezír]]
* [[Imhotep]], [[catej|vezír]]
* [[Hesire]], vrchní architekt, písař a lékař<ref>{{Citace monografie
* [[Hesire]], vrchní architekt, písař a lékař<ref>{{Citace monografie
Řádek 159: Řádek 204:
| počet stran = 528
| počet stran = 528
| strany = 206
| strany = 206
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul =Hesire
| url = https://wikisofia.cz/wiki/Hesire
| jazyk= cs
| datum vydání =
| místo = Praha
| strany =
}}</ref>
}}</ref>


== Džoserova pyramida ==
== Džoserova pyramida ==
{{Viz též|Džoserova pyramida}}
{{Viz též|Džoserova pyramida}}

⚫
[[Soubor:Saqqara BW 5.jpg|thumb|left|Džoserova pyramida]]
Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v [[Abydos (starověký Egypt)|Abydu]] (Ebozev).<ref name="zam89">{{Citace monografie
Džoser si nechal postavit [[Kenotaf|symbolickou hrobku]] na královském pohřebišti v [[Abydos (Egypt)|Abydu]] (Ebozev).<ref name="zam89">{{Citace monografie
| příjmení = Zamarovský
| příjmení = Zamarovský
| jméno = Vojtěch
| jméno = Vojtěch
Řádek 177: Řádek 229:
| strany = 89
| strany = 89
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> Je na místě zvaném [[Bét-Challáf]] a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.<ref name="zam89"/> Jeho skutečná hrobka je v [[Sakkára|Sakkáře]] (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha)<ref name="zam89"/>. Stavitelem této první egyptské [[Pyramida (Egypt)|pyramidy]] byl [[Imhotep]].<ref name="zam91">{{Citace monografie
}}</ref> Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.<ref name="zam89"/> Jeho skutečná hrobka je v [[Sakkára|Sakkáře]] (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha).<ref name="zam89"/> Stavitelem této první egyptské [[Egyptské pyramidy|pyramidy]] byl [[Imhotep]].<ref name="zam91">{{Citace monografie
| příjmení = Zamarovský
| příjmení = Zamarovský
| jméno = Vojtěch
| jméno = Vojtěch
Řádek 192: Řádek 244:
}}</ref>
}}</ref>
Imhotep dal odvést písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo [[Žula|žulou]]. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800&nbsp;km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v [[Gízská nekropole|Gíze]] vzdálena asi 14&nbsp;km. Byla původně jen [[Mastaba|mastabou]], která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci [[Sanacht]]ovi<ref name="zam89"/> (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.<ref name="zam89-90">{{Citace monografie
Imhotep dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo [[Žula|žulou]]. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800&nbsp;km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od [[Chufuova pyramida|Velké pyramidy]] v [[Gízská nekropole|Gíze]] vzdálena asi 14&nbsp;km. Byla původně jen [[Mastaba|mastabou]], která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci [[Sanacht]]ovi<ref name="zam89"/> (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.<ref name="zam89-90">{{Citace monografie
| příjmení = Zamarovský
| příjmení = Zamarovský
| jméno = Vojtěch
| jméno = Vojtěch
Řádek 203: Řádek 255:
| kapitola =
| kapitola =
| počet stran = 408
| počet stran = 408
| strany = 89-90
| strany = 89–90
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref>
Řádek 219: Řádek 271:
* [http://www.ancient-egypt.org/index.html Džoser (anglicky)]
* [http://www.ancient-egypt.org/index.html Džoser (anglicky)]


{{Egyptský král| titul =Egyptský král| předchůdce =[[Sanacht]]| nástupce =[[Sechemchet]]|kdy=2592–2566}}
{{Egyptský král| titul =Egyptský král| předchůdce =[[Sanacht]]| nástupce =[[Sechemchet]]|kdy=2592–2566 př. n. l.}}


{{faraoni staré říše}}
{{faraoni staré říše}}

Aktuální verze z 26. 8. 2024, 13:10

Džoser
Necerichet (Horovo jméno),[1], Netjerikhet[2] Tosorthros (řecky)[1]
Džoser  hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře
Džoser 
hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře
Doba vlády2592–2566 př. n. l.[3][4]

20 let (Beckerath)

19 let (Turínský královský papyrus),[5] asi i [1]

29 let (Manehto)[1][5]
Rodné jméno
<
D45
r		 Y1
S12
>

Džoser nebu
Horovo jméno
G5<h1
R8D21
F32
h1>O33
Jméno obou paní
G16R8D21
F32
S14A
Zlatý Hor
G8N33
S12
ManželkaHetephernebtej[6]
PotomciImhotep (?),[7] Intkaes (dcera)[8]
OtecChasechemuej
MatkaNimaathap (Nimaat Hapi)[9]
Narození28. století př. n. l.
Úmrtí2566 př. n. l.
Hrobkastupňovitá pyramida v Sakkáře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první[10] panovník 3. dynastie[1] ve starověkém Egyptě na počátku[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (Netjerikhet),[2] řecky Tosorthros; jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př. n. l.[3]

Vláda

[editovat | editovat zdroj]
Džoserova pyramida
Dřevěná deska z hrobky Hesirea

Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický, neomezený monarcha. Z nápisu ve Vádí Hammámat je zřejmé, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Maghara[11]). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.

Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Hladové stély, jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.

Významní hodnostáři faraona Džosera

[editovat | editovat zdroj]
Titulatura faraona na podstavci jeho sochy; Egyptské muzeum Káhira

Džoserova pyramida

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Džoserova pyramida.

Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[14] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[14] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha).[14] Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.[15]

Imhotep dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[14] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[16]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 88. 
  2. ↑ a b WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt [online]. New York: Random House, 1999. S. 75–77, 109. Dostupné online. ISBN 0-203-02438-9. (anglicky) 
  3. ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  4. ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  5. ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  6. ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  7. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 232. 
  8. ↑ RICE, Michael. Who's Who in Ancient Egypt [online]. New York: Routledge, 1999. S. 68. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 408 s. ISBN 978-80-200-1617-1. S. 81. 
  11. ↑ Wadi-Maghara [online]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 206. 
  13. ↑ Hesire [online]. Praha: Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89. 
  15. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 91. 
  16. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89–90. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Sanacht 		Znak z doby nástupu Egyptský král
2592–2566 př. n. l. 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Sechemchet
Faraoni staré říše
3. dynastie (cca 2707/2657–2639/2589)
Nebka (?) • Necerichet (Džoser) • Sechemchet • Sanacht (?) • Chaba (?) • Hunej
4. dynastie (cca 2639/2589–2504/2454)
Snofru • Chufu (Cheops) • Radžedef • Rachef (Chefrén) • Baufre • Menkaure (Mykerinos) • Šepseskaf • (?) Thamphthis
5. dynastie (cca 2504/2454–2347/2297)
6. dynastie (cca 2347/2297–2216/2166)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Džoser&oldid=24191984“