Džoser
Džoser | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Necerichet (Horovo jméno),[1] Tosorthros (řecky)[1] | ||||||||||||||
Doba vlády | 2592–2566 př.Kr.[2],[3]
20 let (Beckerath) 19 let (Turínský královský papyrus),[4] asi i [1] 29 let (Manehto)[1][4] | |||||||||||||
Rodné jméno |
Džoser nebu | |||||||||||||
Horovo jméno |
| |||||||||||||
Jméno obou paní |
| |||||||||||||
Zlatý Hor |
| |||||||||||||
Manželka | Hetephernebtej[5] | |||||||||||||
Potomci | Imhotep (?),[6] Intkaes (dcera) | |||||||||||||
Otec | Chasechemuej | |||||||||||||
Matka | Nimaathap (Nimaat Hapi) | |||||||||||||
Narození | 28. století př. n. l. | |||||||||||||
Hrobka | stupňovitá pyramida v Sakkáře | |||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první[7] panovník 3. dynastie[1] ve starověkém Egyptě na počátku[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši), řecky Tosorthros. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př.Kr.[2]
Vláda
Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický despota. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Maghara[8] ). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.
Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Ptolemaiovské desky (tzv. hladová stéla), jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.
Významní hodnostáři faraona Džosera
Džoserova pyramida
Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).[10] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.[10] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha)[10]. Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.[11]
Imhotep dal odvést písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi[10] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 88.
- ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65-73.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 232.
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 408 s. ISBN 978-80-200-1617-1. S. 81.
- ↑ Wadi-Maghara [online]. Dostupné online. (německy)
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 206.
- ↑ a b c d ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 91.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 89-90.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Džoser na Wikimedia Commons
- Džoser (anglicky)
Předchůdce: Sanacht |
Egyptský král 2592–2566 |
Nástupce: Sechemchet |