[go: nahoru, domu]
Přeskočit na obsah

Daniel Kahneman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Daniel Kahneman
Narození5. března 1934 (90 let)
Izrael Tel Aviv, Izrael
BydlištěSpojené státy americké
NárodnostIzraelská
VzděláníUC-Berkeley Ph.D, 1961
Hebrejská univerzita B.A., 1954
Alma materHebrejská univerzita v Jeruzalémě (Desetiletí od 1950 – 1954)
Kalifornská univerzita v Berkeley (1958–1961)
Hebrew University Secondary School
ZaměstnavateléPrinceton University 1993-
University of California, Berkeley 1986-93
University of British Columbia 1978-86
Center for Advanced Study in the Behavioral Sciences 1972-73
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě 1961-77
OceněníCena Americké psychologické asociace za význačný vědecký přínos psychologii (1982)
William James Fellow Award (1989)
člen Ekonometrické společnosti (1993)
Howard Crosby Warren Medal (1995)
Clarivate Citation Laureates (2002)
… více na Wikidatech
ChoťAnne Treisman (1978–2018)[1]
Partner(ka)Barbara Tversky (2020–2024)
PříbuzníYosef Shlomo Kahaneman
Webhttp://www.princeton.edu/~kahneman
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniel Kahneman (5. března 1934, Tel Aviv, Izrael) je uznávaný izraelsko-americký psycholog, který působí na katedře psychologie Princetonské univerzity.[2] Je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2002 za přínos v oblasti integrování poznatků z psychologického výzkumu do ekonomických věd, a to zejména poznatků o lidském úsudku a rozhodování za nejistoty.[2] Spolu s Amosem Tverskym poukázal na to, že model racionálního rozhodování formulovaného Morgesternem je potřebné považovat za normativní. Jako alternativu k němu nastolili deskriptivní teorii známou pod názvem prospektová teorie (prospect theory). Je založená na několika charakteristikách pozorovaných v praxi, které popírají racionalitu v rozhodování.

Daniel Kahneman obdržel Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2002, šlo především o aplikaci poznatků psychologie v ekonomii, zejména co se týče lidského uvažování a rozhodování v nejistotě. V prvních letech se však věnoval výhradně tématům, která nemají s ekonomií nic společného. Šlo převážně o výzkum v oblasti psychofyziologie.

V roce 2015 byl uveden časopisem The Economist jako sedmý nejvlivnější ekonom na světě.

Biografie

Dětství

Daniel Kahneman se narodil v roce 1934 v izraelském městě Tel Avivu, své dětství poté strávil v Paříži, kam jeho rodina roku 1920 emigrovala z Litvy. I přesto, že si Francii oblíbili a měli zde spoustu přátel, nikdy se jako přistěhovalci necítili zcela v bezpečí. Po vypuknutí druhé světové války a následném obsazování Francie německými vojsky byla celá rodina po zbytek války neustále na útěku. Jeho otec zemřel v roce 1944, rodina si poté zažádala o povolení odstěhovat se za příbuznými do Britské mandátní Palestiny, povolení jim bylo uděleno v roce 1948, těsně před vytvořením státu Izrael.

Vzdělání

Během svého mládí se rozhodl nastoupit do vojenské služby, v roce 1954 byl koncipován jako poručík a poté jako velitel čety přeložen do izraelské psychologie obranných sil. Mezi hlavní povinnosti patřilo podílet se na výběru kandidátů do důstojnické školy a rovněž sestavit testy pro tento účel. Použil metody, které byly vyvinuty podle britské armády ve druhé světové válce. Základní principy jeho metod používá izraelská armáda dodnes.

V roce 1954 také získal bakalářský titul se zaměřením na psychologii a matematiku na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 1961 následoval doktorát v oboru psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, poté pracoval v Jeruzalémě jako lektor psychologie na Hebrejské univerzitě. V letech 1978–1986 působil jako profesor psychologie na Univerzitě Britské Kolumbie. Postupem času se stal docentem, v současnosti působí jako profesor psychologie a veřejných záležitostí na prestižní Princetonské univerzitě.

Prospektová teorie

Soubor:Psychohodnota.gif
Průběh funkce psychologické hodnoty

Prospektová teorie je behaviorální ekonomická teorie, kterou Daniel Kahneman představil společně s Amosem Tverskym v článku „Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk“ (v překladu Prospektová teorie: Analýza rozhodování rizika), který byl uveřejněn časopisem Econometrica v roce 1979. Tato teorie vysvětluje systematickou volbu, kterou lidé nejčastěji dělají. Tvoří ji tři,kognitivní principy které mají vliv na hodnocení finančních výsledků a jsou také součástí mnoha procesů vnímání, emocí a úsudků.

Prospektová teorie má několik základních principů, které ji odlišují od modelu maximalizace očekávaného užitku. Každý z těchto principů sám o sobě představuje zajímavý postřeh, který může vysvětlit některé ekonomické jevy považované za anomálie. Mezi klíčové principy patří princip referenčního bodu, klesající citlivosti a princip averze ke ztrátě.

Principy prospektové teorie

  • Princip referenčního bodu – Označení pro konkrétní hodnotu, s níž jsou výsledky jednotlivých porovnávaných alternativ srovnávány. Jedinec nehodnotí alternativy podle výsledků, nýbrž podle toho, jak se liší od referenčního bodu. Přirozeným referenčním bodem bývá zpravidla současný stav kdy jedinec u každé alternativy hodnotí, jakou změnu přinese oproti současnému stavu.
  • Princip klesající citlivosti – jedinec má tendenci přecěnovat možnost nastání velmi nepravděpodobných událostí, zatímco pro střední a vysoké pravděpodobnosti platí opak.
  • Princip averze ke ztrátě – Jde o zásadní podmínku v obecné teorii rozhodování, kdy lidé jsou mnohem více citliví na ztrátu, než přitahováni výhledem na výhru o stejné velikosti. Ztráty oproti referenčnímu bodu se tudíž zdají jedinci obvykle větší, než zisky stejného rozshahu.

Myšlení rychlé a pomalé

Ve své nejznámější knize Myšlení rychlé a pomalé rozděluje lidské myšlení do dvou samostatných systémů: Systém 1 a 2.

Systém 1

Tento systém funguje automaticky a rychle, bez pocitu úmyslné kontroly, s velmi malým, nebo žádným úsilím. Je intuitivní, proto jej nelze vypnout a jeho hlavní složkou je asociativní paměť, díky které tento systém neustále kontroluje vše, co se kolem nás děje, a následně atribuuje a vytváří logické interpretace těchto jevů.

Systém 2

Druhý systém je pomalý a analytický, přikládá pozornost vědomým duševním činnostem, které pocit kontroly vyžadují. Také často racionalizuje a vysvětluje mnohdy iracionální rozhodnutí, která provedl první systém.

Pro Kahnemana je zásadní vysvětlit funkci především Systému 1. Ačkoli můžeme Systém 2 považovat za něco, s čím se můžeme ztotožnit – je to naše vědomí, rozhodování a rozum, náročnější je studium Systému 1, který automaticky a nevědomky generuje naše myšlenky. Ty jsou pak různým způsobem filtrovány a kontrolovány Systémem 2.

Jako největší událost nonfiction literatury roku 2012 je tato kniha nezbytná pro studenty, učitele a pro všechny, kteří chtějí porozumět sobě, své mysli a lidem v jejich okolí. Kniha nás dokáže vtáhnout do dialogu mezi Systémem 1 a 2 a odhaluje nám, v které situaci bychom měli věřit či nevěřit své intuici. Stěžejním tématem knihy je jejich odlišná použitelnost na odlišné situace a z ní odvozené odlišné metody rozhodování a jednání.

Ocenění

  • The Hilgard Award for Career Contributions to General Psychology (1995)
  • The Warren Medal of the Society of Experimental Psychologists (1995)
  • The Lifetime Contribution Award of the American Psychological Association (2007)
  • Los Angeles Times Book Prize (2011)

Bibliografie

  • Tversky, A., & Kahneman, D. (1971). Belief in the law of small numbers. Psychological Bulletin, 76, 105-110.
  • Kahneman, D., & Tversky, A. (1972). Subjective probability: A judgment of representativeness. Cognitive Psychology, 3, 430-454.
  • Kahneman, D. (1973). Attention and effort. Englewood Cliffs, NJ: Prentice-Hall.
  • Kahneman, D., & Tversky, A. (1973). On the psychology of prediction. Psychological Review, 80, 237-251.
  • Tversky, A., & Kahneman, D. (1973). Availability: A heuristic for judging frequency and probability. Cognitive Psychology, 5, 207-232.
  • Tversky, A., & Kahneman, D. (1974). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Science, 185, 1124–1131. Science Mag Link
  • Kahneman, D., & Tversky, A. (1979). Prospect theory: An analysis of decisions under risk. Econometrica, 47, 313-327.
  • Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211, 453-458. Science Mag Link
  • Kahneman, D., Slovic, P., & Tversky, A. (1982). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. New York: Cambridge University Press.
  • Kahneman, D., & Tversky, A. (1984). Choices, values and frames. American Psychologist, 39, 341-350.
  • Kahneman, D., & Miller, D.T. (1986). Norm theory: Comparing reality to its alternatives. Psychological Review, 93, 136-153.
  • Kahneman, D., Knetsch, J.L., & Thaler, R.H. (1990). Experimental tests of the endowment effect and the Coase theorem. Journal of Political Economy, 98, 1325–1348.
  • Kahneman, D., & Lovallo, D. (1993). Timid choices and bold forecasts: A cognitive perspective on risk-taking. Management Science, 39, 17-31.
  • Kahneman, D., & Tversky, A. (1996). On the reality of cognitive illusions. Psychological Review, 103, 582-591.
  • Kahneman, D., Diener, E., & Schwarz, N. (Eds.). (1999). Well-being: The foundations of hedonic psychology. New York: Russell Sage Foundation.
  • Kahneman, D., & Tversky, A. (Eds.). (2000). Choices, values and frames. New York: Cambridge University Press.
  • Kahneman, D. (2003). A perspective on judgment and choice: Mapping bounded rationality. American Psychologist, 58, 697-720.
  • Kahneman, D. (2012). Thinking, Fast and Slow. (Kniha roku 2012 dle Hospodářských noviny, v ČR vydalo Jan Melvil Publishing - Myšlení, rychlé a pomalé)

Reference

[3] [4] [5] [6] [7] [8] [9]

  1. ↑ Who's who. A & C Black. Dostupné online.
  2. ↑ a b Daniel Kahneman [online]. VŠE [cit. 2009-02-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ KNIHY,KTERÉ ZMĚNÍ ŽIVOT [ONLINE]. 25.4.2016 [CIT. 2016-04-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ KAHNEMAN, DANIEL. MYŠLENÍ: RYCHLÉ A POMALÉ. VYD. 1. V BRNĚ: JAN MELVIL, 2012. POD POVRCHEM. ISBN 978-80-87270-42-4. Dostupné online. 
  5. ↑ ŽIVOT DANIELA KAHNEMANA[ONLINE]. 25.4.2016 [CIT. 2016-04-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ DANIEL KAHNEMAN CHANGED THE WAY WE THINK ABOUT THINKING [ONLINE]. 25.4.2016 [CIT. 2016-04-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ 2002 - DANIEL KAHNEMAN: VERNON L. SMITH. REDAKTOR RAMIS VÁCLAVÍK. PRAHA: OECONOMICA, 2006. NOBELOVA CENA ZA EKONOMII. ISBN 80-245-1045-6. Dostupné online. 
  8. ↑ MAC CALLUM, T. W. A STEPHEN TAYLOR (EDS.). THE NOBEL PRIZE-WINNERS AND THE NOBEL FOUNDATION 1901-1937. ZURICH: THE CENTRAL EUROPEAN TIMES PUBLISHING, 1938. Dostupné online. 
  9. ↑ DISCUSSION PAPERS IN ECONOMICS. PRINCETON, NJ: WOODROW WILSON SCHOOL OF PUBLIC AND INTERNATIONAL AFFAIRS. ISSN 1936-8259. Dostupné online. 

Externí odkazy

Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za ekonomii 2001-2025

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Daniel_Kahneman&oldid=13595111“