[go: nahoru, domu]

Přeskočit na obsah

Fyzická osoba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)

Fyzická osoba (FO) je právní pojem odlišující člověka od jiných právních subjektů, které mají právní subjektivitu (právnická osoba). Pokud je podnikatelem, označuje se jako podnikající fyzická osoba.

Právní vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Právní osobnost (právní subjektivitu), tedy způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, má každý člověk od početí do smrti; v době mezi početím a narozením, kdy právo hovoří o nascituru, je však tato způsobilost podmíněna tím, že se plod narodí živý. V opačném případě nastoupí právní fikce, že fyzická osoba nikdy neexistovala (což má významný důsledek v dědickém právu, neboť mrtvě narozený plod nemůže nabývat dědictví a nestává se tedy sám zůstavitelem).[1] Smrtí tato způsobilost zanikne a dosavadní práva a povinnosti v rámci dědictví přechází na právní nástupce. Pokud je fyzická osoba dlouhodobě nezvěstná a je pravděpodobné, že již nežije,[2] případně pokud je jisté, že nežije, ale nelze to dokázat stanoveným způsobem, může ji soud prohlásit za mrtvou nebo jen za nezvěstnou.[3]

Plnou svéprávnost, tedy způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem, mají ale jen zletilí, tzn. ti, kteří dovršili 18 let věku (anebo ti, kteří dovršili 16 let věku a uzavřeli s povolením soudu manželství nebo jim byla svéprávnost přiznána soudem[4]) a kterým zároveň nebyla tato způsobilost omezena. Zcela zbavit fyzickou osobu nebo samostatně se vzdát svéprávnosti možné není, pouze je možné ji soudem omezit, např. kvůli trvalé duševní poruše.[5]

Nezletilý je schopen nabývat v zásadě všech práv a povinností a je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.[6] V ostatních případech, např. nákup dovolené desetiletým dítětem, musí nezletilého zastoupit jeho zákonný zástupce nebo je možné mu zákonným zástupcem udělit souhlas k takovému jednání, pokud není zákonem zvlášť zakázáno.[7]

Povinnost elektronické komunikace se státní správou v ČR pro část fyzických osob

[editovat | editovat zdroj]

Fyzické osoby, které podnikají, a právnické osoby, mají v Česku od roku 2023 povinnost vlastnit státní datovou schránku, která je jim zřízena automaticky, a stát má povinnost pro komunikaci používat výhradně tuto cestu. U nepodnikajících fyzických osob byla před spuštěním této povinnosti tato povinnost zrušena a fyzické osoby si tak zřizují datovou schránku na základě dobrovolnosti. V případě, že si ji zřídí, potom má stát taktéž za povinnost komunikovat výhradně prostřednictvím této schránky. Fyzické osoby, které podnikají, mají také povinnost, opět stejně jako právnické osoby, podávat daňové přiznání výhradně elektronicky a ve strojově čitelném, státem definovaném formátu, a to buď prostřednictvím datové schránky, nebo prostřednictvím státního daňového portálu. Kritici namítají, že v současnosti (2024) je tato povinnost neúčelná, jelikož mnoho úřadů si digitalizované a strojově čitelné dokumenty stejně tiskne do papírové podoby a zpracovává postaru, jelikož na úřadech chybí patřičný software nebo hardware nebo nejsou úředníci proškoleni.

Povinnou datovou schránku ještě v lednu 2024, rok po zavedení povinnosti a zřízení schránek, ignorovalo statisíce povinných fyzických osob nebo různých spolků. Díky nedodržení této povinnosti se tak vystavovali riziku, že minou důležité dokumenty od státu, což mohlo skončit třeba i exekucemi.[8] Proti povinnosti se při spuštění postavilo mnoho organizací i občanů, například podle Iuridicum Remedium se mezi uživateli ocitli lidé, kteří o nástroj neměli žádný zájem, neuměli s ním, nebo k němu neměli ani technický přístup, a to i v některých případech nepodnikající fyzické osoby. Překvapivé mohlo být i to, že zprávy ze systému po třech měsících mizely, pokud si uživatel nezaplatil službu navíc, což třeba u mailů nebo v klasické listovní komunikaci formou dopisů nebylo zvykem, a i konverze do papírové podoby byla zpoplatněná služba, kvůli které musel člověk mimo domov.[9]

  1. § 25 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“)
  2. § 73–75 OZ
  3. § 26 odst. 2 a § 66-70 OZ a § 50-64 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
  4. § 37 OZ
  5. § 55–65 OZ
  6. § 31 OZ
  7. § 32 odst. 1 a § 33 odst. 1 OZ
  8. Datovou schránku stále ignorují statisíce podnikatelů a živnostníků. Koledují si o problém. Novinky.cz [online]. 2024-01-03 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  9. DRTINA, Martin. Neziskovky žádají odklad pro povinné datové schránky. Lupa.cz [online]. 2022-09-28 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]