Ketř
| Ketř Kietrz | |
|---|---|
 ulice k nádraží | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°4′45″ s. š., 18° v. d. |
| Nadmořská výška | 234 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| vojvodství |  Opolské |
| okres | Hlubčice |
  Ketř | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18,87 km² |
| Počet obyvatel | 6 313 |
| Hustota zalidnění | 335 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Józef Matela |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. 3 maja 1 48-130 Kietrz |
| Telefonní předvolba | 77 |
| PSČ | 48-130 |
| Označení vozidel | OPO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ketř (polsky Kietrz, německy Katscher[1]) je město v Opolském vojvodství, v powiatu głubczyckém v gmině Kietrz v jižní části Opavské pahorkatiny, na řece Troje.
Podle údajů z 30. června 2006 v městě žilo 6 313 obyvatel. Většina obyvatel je římskokatolického vyznání.
Historie a demografický vývoj
Území města se nachází v oblasti úrodné Opavské pahorkatiny (polsky Płaskowyż Głubczycki), na severním vyústění Moravské brány, tedy v oblasti velmi příhodné k osídlení; o tom svědčí množství archeologických nálezů ze všech období pravěku, pohřebišť i sídlišť, jejichž výzkumu se věnovali především archeologové z Jagellonské university v Krakově. Je doloženo paleolitické osídlení z doby před 20 000 lety, i osady prvních zemědělců z mladší doby kamenné. Na katastru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště kultury popelnicových polí z pozdní doby bronzové (kolem r. 1000 př. n. l.); na stejném místě bylo zjištěno i cca 30 hrobů náležející k nekropoli keltské (doba laténská, 3. století př. n. l.)
V 11. století zde existovala osada podřízená českému králi. V období biskupa Brunona byla silně osídlena německým obyvatelstvem.
První písemná zmínka o obci jménem Katscher pochází z roku 1266; podle historických pramenů název pochází z německého výrazu Enterich (kačer). V roce 1321 je Ketř zmiňována již jako město, městskými právy byla nadána olomouckým arcibiskupem Konrádem I.
Do 16. století měli v Ketři většinu obyvatelé polské národnosti, později začali převažovat obyvatelé moravského a německého původu. V roce 1822 žilo v Ketři 2626 obyvatel, koncem 19. století jejich počet překročil čtyři tisíce. Po připojení okolních vsí v roce 1935 se počet obyvatel zvýšil na 9 032 osob. Léta druhé světové války (1939-1945) Ketř přečkala celkem pokojně, avšak v jejím závěru v březnu 1945 byla obsazena Rudou armádou, která po sobě zanechala spálené a zničené město. Většina obyvatel německé národnosti byla vysídlena a stavební materiál získaný při demolici rozbořených domů byl odvezen k výstavbě Varšavy a Nové Huti (Krakov). Do zničeného města začali přicházet noví obyvatelé především z jihovýchodního Polska a lidé vysídlení z východních oblastí Polska (které po válce připadly SSSR); město se začalo vracet do života. V současné době žije v Ketři 95% obyvatel původem z jiných oblastí Polska, pouze 5% tvoří původní obyvatelé.
Ketř byla odedávna známa jako město tkalců. Již v roce 1539 je zde zmiňováno bratrstvo tkalcovských tovaryšů a v roce 1569 vznikl tkalcovský cech. V roce 1784 bydlelo v Ketři 46 pláteníků a 3 soukeníci, v roce 1840 se již v 350 dílnách tkal len a bavlna a v 36 dílnách vlna. V roce 1870 zde podnikatelé z Berlína vybudovali továrnu na plyš a koberce, tkalcovství začalo pro potíže s odbytem upadat. Pro rozvoj města a pomoc nezaměstnaným tkalcům byla pod vedením starosty založena společnost, která posléze položila základ ke vzniku továrny na výrobu dekoračních tkanin Welur, která ve svých nejlepších časech zaměstnávala na 2 000 lidí. V současnosti podnik již neexistuje a tradici textilní výroby převzala B. K. továrna na koberce.
Mimořádně tragickými událostmi posledních let byly povodně, které město postihly opakovaně, v roce 1996 a 1997. Obrovská průtrž mračen v roce 1999 zpustošila nejdůležitější části města; její následky se likvidují dodnes.
Nachází se zde barokní kostel z 16.-18. století. Město bylo centrem panství Ketř, jež bylo jednou z Moravských enkláv ve Slezsku a jedinou Moravskou enklávou připojenou roku 1742 k Pruskému Slezsku.
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kietrz na polské Wikipedii.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 729.
Literatura
- Kietrz, informační brožura, ISBN 83-919414-0-X
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ketř na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města
