Pergamen
Pergamen je nevydělaná při napětí sušená a hlazená oslí, vepřová, kozí, ovčí nebo telecí kůže. Je to materiál bílkovinné povahy (kolagen a elastin).
Použití
Pergamen slouží například k potahovani bubnů a v knihařství jako pergamen a ve své jemné formě jako materiál.
Výroba
Kůže zbavená chlupů pomocí loužení ve vápenném mléce po dobu 7 - 14 dní nebo enzymaticky a vyčištěná. Poté se napne na rám a nechá se uschnout. Následně se brousí a plní křídou a vyhladí pemzou. Pro výroby jemných pergamenů se užívá kůží mladých zvířat (používala se i kůže nenarozených jehňat - děložní pergamen). Jemný pergamen k psaní se vyrábí nejčastěji z kůží jehněčím podobných, ale pečlivějším způsobem. Suchá kůže se na rámu zdrsní pemzou, potře olověnou, nebo zinkovou bělobou rozdělanou v oleji a po zaschnutí nátěru se hladí a leští.
Vyráběly se tři druhy pergamenu: jihoevropský, středoevropský a byzantský. Jihoevropský/italský je jemněji zpracován jen po masové straně, na kterou se píše, druhá zůstává hrubší a žlutá. Středoevropský/severní je zpracován oboustranně stejně (méně jemně) a píše se na obě. Byzantský navíc se potírá bílkem a více se vyleští. Pergameníci se lat. jmenovali membranarii, rasores perg. Výroba pergamenu je obrazově doložena v řadě pramenů, např. v cyklu iluminací michelsbergského rukopisu. Někdy byl pergamen vyškrábán a použit znovu - tzv. palimpsest. Tyto vškrábané texty obsahují často vzácné zlomky starých či antických autorů.
Historie
Pergamen získal své jméno podle maloasijského města Pergamon, kde se dle starověkých pramenů začal vyrábět. S jeho výrobou se začalo za doby vlády krále Eumena II. (197-159 př. n. l.), kdy byl podle pramenů zakázán dovoz papyru. Později se stal obecně výlučnou psací látkou až do začátku 13. století. Od 14. století počal být vytlačován papírem, u nás především cizí provenience, zpočátku nejčastěji papírem italským. Protože byl daleko trvanlivější než papír, pro důležité dokumenty se užíval až do 18. století.
V dobách, kdy habsburskou říši ovládla byrokracie, v českých zemích se žertem říkalo, že říši vládne husa a osel (psací husí brk a oslí kůže pergamenu).
Palimpsest
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“. Po celou historii byla největší nevýhodou pergamenu jeho vysoká cena. Aby se materiálem šetřilo, často se z jednoho listu vyškrabal původní text a list se použil znovu. Vyškrabané pergamenové listy, tzv. palimpsesty, jsou dnes zajímavými historickými dokumenty, protože speciální lampy umožňují přečtení původního vyškrabaného textu (staršího a tedy zpravidla historicky cennějšího).
Reskribace
VADEMECUM pomocných věd historických - Paleografie - pergamen
Ve středověku spotřeba pergamenu rychle stoupala, ale díky jeho ceně si tento psací materiál, nemohl dovolit každý. Proto se prováděla reskribace. Pod tímto pojmem rozumíme, že někdo vzal popsaný pergamenový list (či dokonce celé rukopisy), který již nebyl aktuální a pečlivě seškrábal popsanou vrstvu. Potom se mohl pergamen znovu použít. Tak vznikaly tzv. palimpsety. Speciální lampy dnes odborníkům umožňují číst i původní texty. Některé jsou mnohdy cennější. (leckdy se jedná o texty antické římské kultury.)
V literární teorii
Pojem z teorie intertextuality. Palimpsestem se rozumí text, skrze nějž „prosvítá” jiný text, tedy např. parodie: skrze parodující text vidíme text parodovaný. Termín palimpsest do literární vědy zavádí členka tzv. Kostnické školy Renate Lachmannová; definuje jej jako „druhý zápis textu, kterým prosvítá text původní”.
Související články
