[go: nahoru, domu]

Přeskočit na obsah

Soudní poplatek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Soudní poplatek je částka vybíraná za řízení před soudy a za jednotlivé úkony prováděné soudy. V Česku je soudní poplatek upraven zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Historie

Od vzniku Československa se až do 1. ledna 1951 soudní poplatky řídily císařským nařízením č. 279/1915 Říšského zákoníku o soudních poplatcích. 20. prosince 1950 byl přijat nový zákon o soudních poplatcích č. 173/1950 Sb.; prováděcí nařízení ministra financí č. 3/1951 Sb. stanovilo základní procentní sazbu poplatků ve výši 4 % z žalované sumy, která se používá dosud.

Současný stav

Dle současné platné právní úpravy stíhá povinnost zaplatit soudní poplatek poplatníka; poplatníky jsou:

  • před soudem prvního stupně
    • navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak,
    • účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,
    • žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,
    • fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,
    • právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.
  • ve věcech správního soudnictví je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal

Poplatek se stanovuje z ceny předmětu řízení; zákon však stanoví různé výjimky pro různé typy řízení. Pro nejběžnější řízení – tedy žalobu na plnění – je poplatek stanoven ve výši 600 Kč do částky 15 000 Kč včetně a 4 % nad částku převyšující 15 000 Kč. Poplatek se vybírá do částky 1 000 000 Kč.

Zákon rovněž stanoví druhy řízení, u nichž poplatková povinnost nevzniká a také kategorie osob, které automaticky poplatková povinnost nestíhá. Krom těchto obligatorních výjimek může v civilním řízení předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudního poplatku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Šablona:Portál Právo