[go: nahoru, domu]

Přeskočit na obsah

Turista

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
O časopisu pojednává článek Turista (časopis).
Pěší turisté

Turista (z francouzského tour, okruh, výlet) je člověk, který cestuje za zábavou, poučením, sportem či rekreací a vrací se zase do svého stálého bydliště.

Cestovní ruch

[editovat | editovat zdroj]

V organizovaném cestovním ruchu je turista klient, který využívá jeho služeb. Podle definice Světové organizace cestovního ruchu OSN (World Tourism Organization, UNWTO) je to člověk, který vycestuje z místa trvalého pobytu do cílové oblasti (destinace) nejméně na 24 hodin a nejvýše na jeden rok, přičemž nemá z této destinace příjem.[1] Tím se turisté odlišují na jedné straně od migrantů, kteří se v cílové oblasti trvale usazují, na druhé straně od sezónních dělníků, brigádníků atd., kteří jsou tam placeni. Naproti tomu například obchodní cestující,[zdroj?] účastníky konferencí a školení nebo vysílané experty tato definice zahrnuje mezi turisty.

Pro účely mezinárodní statistiky rozlišuje UNWTO turisty domácí a přeshraniční (mezinárodní) a na druhé straně turisty odchozí či aktivní (outbound) a příchozí či pasivní (inbound).

Sociologie

[editovat | editovat zdroj]

Organizovaná turistika a cestovní ruch jsou v moderních společnostech masové jevy. Polský sociolog Zygmunt Bauman považuje turistu (vedle zevlouna, tuláka a hráče) ze jeden z typicky postmoderních osobnostních vzorců. Je charakterizován tím, že cestovat nemusí, má dost peněz, takže vyžaduje bezpečí a pohodlí, života navštívené společnosti se neúčastní a navštívená místa pouze pozoruje, neboť na nich sbírá dojmy – jedinou kořist, kterou si z cesty přiveze domů.[2]

Metaforické užití

[editovat | editovat zdroj]

Politický turista je ironické označení politika, který v průběhu své kariéry změní politickou stranu.[3]

  1. UNWTO World Tourism Barometer červen 2009. unwto.org [online]. [cit. 2010-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-11. 
  2. Z. Bauman, Úvahy o postmoderní době, str. 49 nn.
  3. [1]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Z. Bauman, Úvahy o postmoderní době. Praha: SLON 1995

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]