Válečná fotografie

Stereofotografie bitevního pole Antietam, Americká občanská válka. Z kongresové knihovny American Memory collection

Válečná fotografie zaznamenává fotografie z vojenských konfliktů a život ve válečných oblastech.

Válečná fotografie zobrazuje hrůzy války včetně hrdinských lidských činnů. Na rozdíl od malby a kresby z války, fotografie nejsou snadno zaměnitelné, i když v některých případech bylo dokázáno, že fotografové s předměty a zobrazovanou scénou manipulovali, což má za následek, že fotografie nemá zcela objektivní charakter.

Historie

Válečný fotograf v roce 1941

Válečný fotograf německého Wehrmachtu na východní frontě roku 1941

Vynález fotografie, který byl předložen pro veřejnost roku 1839, vedl k vytváření obrázků, které byly přesnou reprezentací světa.

Roku 1859 bylo předpovězeno, že fotografie by mohla vizuálně dokumentovat budoucí války, přesně dokumentovat bitvy, pevnosti, krajiny, vojáky a vojenské důstojníky.

Jak vysvětlil Louis Daguerre, vynálezce prvního komerčního fotografického procesu, obrazy vyrobené kamerou obscurou by byly "absolutní pravdou" a "nekonečně přesnější než jakýkoli obraz lidské ruky."

Fotografie skutečně byly použity pro zaznamenání historických událostí.

První systematicky fotografovanou válečnou událostí, o které byla veřejnost informována prostřednictvím zpráv posílaných telegrafem, byla Krymská válka v letech 1853–1856. Nejvlivnějším reportérem byl zřejmě William Howard Russell z The Times, který si jako první novinář vysloužil označení „válečný zpravodaj“. Prvním fotoreportérem byl Carol Szathmari, dalšími pak britští reportéři William Simpson z Illustrated London Sport, Roger Fenton, James Robertson a Felice Beato. Jejich obrázky byly tehdy v novinách otiskovány jako rytiny, protože tisk polotónových fotografií byl drahý. Díky jejich zprávám v britském tisku se rozšířila povědomost o všeobecné nekompetentnosti politického vedení války, což v lednu 1855 mohlo také přispět k pádu britské vlády. Daleko méně známý ve své době byl zpravodaj Sedmihradský Němec Károly Pap Szathmáry.

Sklizeň smrti: mrtví vojáci po bitvě u Gettysburgu v Pensylvánii, foto: Timothy H. O'Sullivan 5–6. června, 1863

Zprávy z americké občanské války (1861–1865) dodával fotograf Mathew Brady, který si uvědomil historický význam války „Severu proti jihu“ pro budoucí generace a další osud země. Protože chtěl zachycovat průběh války na více bojištích, vytvořil ze svých asistentů několik týmů, které cestovaly s pojízdnými laboratořemi na různých frontách. Bradyho významným týmovým spolupracovníkem byl Alexandr Gardner, který se roku 1863 osamostatnil.

Gardner fotografoval většinou krátce po skončení bitev. Nevyhýbal se ani detailním pohledům na mrtvé. Později se však ukázalo, že nejméně jedna Gardnerova fotografie je zmanipulovaná. V roce 1961 Frederic Ray z magazínu Civil War Times srovnával několik Gardnerových fotografií, na kterých byli dva mrtví konfederační ostřelovači a zjistil, že stejný padlý byl fotografován o několik metrů dál na jiném místě. Zdá se, že Gardner nebyl s kompozicí spokojen, a nechal těla různě zpřeházet. Vytvářel tak vlastní verzi reality. Rayovu analýzu ještě rozšířil v roce 1975 William Frassanito.

Jako jeden z předchůdců významných fotografů z druhé světové války je uznáván také voják Tony Vaccaro. Svým skromným aparátem Argus C3 zachycoval hrůzné okamžiky války. Robert Capa, který ve válce padl, stejným aparátem zachycoval stěžejní momenty válečného konfliktu v Den D na pláži Omaha.

Váleční fotografové v bitvě o Normandii

V období druhé světové války působili i další fotografové jako například David Seymour, Dmitrij Baltermanc, Anatolij Garanin, Boris Kudojarov, Jevgenij Chalděj, Michail Trachman, Arkadij Šajchet, Galina Saňková; a také čeští fotografové: Zdeněk Tmej, Jindřich Marco, Oldřich Straka, Karel Ludwig, Václav Jírů, Václav Chochola nebo Karel Hájek.

Francouzská Cizinecká legie ve Válka v Indočíně, 1954

V období 1946–1954 se pozornost fotografů přesunula na válku v Indočíně.

Od 70. let do současnosti se válečné reportážní fotografii věnují fotografové Donald McCullin, Philip Jones Griffith nebo James Nachtway.

Významní fotografové

• Roger Fenton, první válečný fotograf v Krymské válce, 1855
• Mathew B. Brady a Timothy H. O’Sullivan dokumentovali Americkou občanskou válku
• Robert Capa
• Lee Miller dokumentoval Buchenwald a Dachau
• George Silk
• Margaret Bourke-White dokumentovala Auschwitz
• Nick Ut
• Eddie Adams
• James Nachtwey

Nejznámější fotografie

• 
  Vztyčení vlajky na Iwo Jima v červenci 1916

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku War photography na anglické Wikipedii.

Externí zdroje

Obrázky, zvuky či videa k tématu válečná fotografie na Wikimedia Commons

• • Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
    • Lokální odkaz: War
    • Wikidata: War photography
• PBS on war photography
• Válečný fotograf (Documentary)