Doubravská hora
| Doubravská hora | |
|---|---|
 Doubravská hora z Bystřan | |
| Vrchol | 397[1] m n. m. |
| Prominence | 159 m |
| Izolace | 5,1 km → Komáří hůrka |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Českého středohoří |
| Poznámka | zřícenina hradu |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Teplické středohoří / Bystřanská vrchovina |
| Souřadnice | 50°38′19″ s. š., 13°51′39″ v. d. |
  Doubravská hora | |
| Hornina | trachyt |
| Povodí | Bílina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Doubravka | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Les na úbočí | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 13. srpna 2011 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Ústeckého kraje |
| Nadm. výška | 264–397 m n. m. |
| Rozloha | 43,27 ha |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Okres | Teplice |
| Umístění | Teplice |
| Další informace | |
| Kód | 5755 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Doubravská hora (též Doubravka, německy Teplitzer Schlossberg) je osamělý znělcový vrch v Českém středohoří na okraji města Teplice. Svahy kopce jsou chráněny jako přírodní památka Doubravka a na vrcholu stojí upravené zříceniny středověkého hradu Doubravská hora, restaurace a hora je oblíbeným výletním místem Tepličanů.[2]
Název
[editovat | editovat zdroj]Ve státních mapových dílech se používá název Doubravská hora, ale v minulosti se objevily i názvy Doubravka a Doubravická hora.
Název Doubravka je uveden na státní mapě měřítka 1 : 5 000 z roku 1983 a název Doubravická hora použila vojenská topografická mapa měřítka 1 : 25 000 z roku 1955.[3][4]
Podle Doubravky zvolilo svoje jméno i středisko Junáka v Teplicích.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ve druhé polovině 15. století vznikl na vrcholu gotický hrad. Během třicetileté války byl přestavěn na bastionovou pevnost, několikrát obléhán a dobyt. Po roce 1644 byl hrad záměrně stržen, aby ho nemohla využívat nepřátelská vojska.[5] V 19. století byla do zřícenin hradu vestavěna restaurace a jedna z věží upravena jako rozhledna. Od 20. století se hradní budovy využívají mimo jiné k radioamatérskému vysílání.
Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Geologické okolí je tvořené hrástí křídových slínovců, vápnitých jílovců a ignimbritů, kterými ve třetihorách pronikl neovulkanický kužel tvořeny trachytem. Ve vrcholové části lze pozorovat deskovou odlučnost horniny. V geomorfologickém členění je vrch součástí podcelku Milešovské středohoří a okrsku Teplické středohoří. Úpatí je pokryté suťovými haldami a plášti.[6]
Kámen čarodějky
[editovat | editovat zdroj]Na úpatí hory se nacházejí křemencové kameny kdysi nazývané ještě německými obyvateli jako mnišské kameny či zkamenělé mnichy. Největší z nich zvaný Hexenstein či Kámen čarodějky se nachází na poli na severním úpatí za silnicí z Teplic do Drahkova. Na povrchu jsou dosud patrné vrypy, patrně kdysi sloužící jako směrovky pro průchod močálovitou krajinou. Dle pověsti jsou ale tři vrypy vytvořeny spáry zlé čarodějnice. Jméno čarodějnice není ustálené, nazývá se Kely, Vela nebo Běla. V minulosti byl tento rozměrný balvan nepravidelného blokového tvaru památkově chráněn pod názvem Orientační kámen.[2][7]
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Dne 13. srpna 2011 byly svahy vrchu vyhlášeny jako přírodní památka s rozlohou 43,27 ha. Důvodem zřízení chráněného území je ochrana evropsky významné lokality s výskytem páchníka hnědého a dalších druhů hmyzu vázaných na staré dřevo a dutiny stromů, jako jsou kupříkladu kovařík nebo potemník. Kromě hmyzu se na lokalitě vyskytují vzácné druhy hub jako lanýž letní, hřib Markův nebo šťavnatka dvoubarvá.[8]
Pověsti
[editovat | editovat zdroj]K hoře se váže mnoho pověstí. Pohané ji považovali za posvátnou horu.[9]
Na hoře prý žila již zmíněná čarodějnice Kely, Vela, či Běla. Měla zabíjet zabloudivší lidi a vyháněla i zvířata. Jejímu řádění učinil přítrž až potulný rytíř, který přežil všechny její nástrahy – házela po něm kameny (na svazích hory jsou po nich díry), chrlila oheň, vyvolala bouři s blesky. Přesto se rytíři ji podařilo strhnout ze skály a jak čarodějnice padala dolů, vytvořila nohami již zmíněné tři vrypy na Kámenu čarodějky.[9]
Také to mohla být dcera kněze, který na hoře žil. Ta ráda tancovala, ale jednou ji při tanci ujely nohy a při smrtelném pádu dolů vytvořila vrypy na kameni.[9]
Jednou za sedm let lze na svazích hory objevit květ čarovné růže schopné zrušit prokletí hradu. V hoře spí tajemní rytíři a stopy kopyt jejích koní jsou vytlačeny do kamenů. Také by se tu měl zjevovat bezhlavý jezdec mířící na zříceninu hradu Kyšperka. Tímto směrem má směřovat i tajná podzemní chodba.[2]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Vrchol je dostupný po žluté turistické značce, případně i betonovou silničkou opatřenou již na úpatí zákazem vjezdu. Pro návštěvníky je vyhrazeno parkoviště na úpatí poblíž točny a konečné zastávky linky 5 trolejbusů Šanov II – Panoráma.[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
-
Pohled na Doubravskou horu ze zámeckého parku v Teplicích, obraz Ernsta Gustava Doerella z roku 1874
-
Hradní věže
-
Pohled ze Šanova
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c VELINSKÝ, Frederik. Teplice: Čarodějnice z Doubravské hory. Český rozhlas Sever [online]. Český rozhlas, 2003-12-18 [cit. 2024-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Ústí nad Labem 9-8: Státní mapa 1 : 5 000 [online]. 3. vyd. Český úřad geodetický a kartografický, 1983 [cit. 2024-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Mapa v měřítku 1 : 25 000: Topografické mapy v systému S-1952 [online]. Generální štáb Československé lidové armády, 1955 [cit. 2024-08-31]. Dostupné online.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Doubravská Hora, s. 119–120.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Doubravská hora, s. 125.
- ↑ Památkový katalog: Orientační kámen [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-08-31]. Dostupné online.
- ↑ PP Doubravka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c KSANDROVÁ, Jana. Pověst druhá z Teplicka: Žila na Doubravské hoře čarodějnice?. Český rozhlas Sever [online]. Český rozhlas, 2019-10-13 [cit. 2024-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2016-10-28]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ZYKMUND, Jan, kolektiv. Turn. 100 let města Trnovany-Teplice. [s.l.]: Europrinty, 2010. 401 s. ISBN 978-80-254-8772-3.
- SLÁMA, Lukáš. Raně novověká pevnost Doubravská hora ve světle událostí třicetileté války. Monumentorum Custos 2017, Časopis pro památky severozápadních Čech. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, 2018, s. 91–97. ISSN 183-781X.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Doubravská hora na Wikimedia Commons
- Kategorie IUCN III
- Hory a kopce v Českém středohoří
- Hory a kopce v okrese Teplice
- Kopce pod 1000 metrů v Česku
- Přírodní památky v okrese Teplice
- Chráněná území v Českém středohoří
- Chráněná území v Česku vyhlášená roku 2011
- Lesy v Českém středohoří
- Lesy v okrese Teplice
- Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji
- Rozhledny v okrese Teplice
- Příroda v Teplicích