[go: nahoru, domu]

Přeskočit na obsah

Herálec (okres Žďár nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Herálec
Znak obce HerálecVlajka obce Herálec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 338 (2024)[1]
Rozloha23,86 km²[2]
Nadmořská výška642 m n. m.
PSČ592 01
Počet domů553 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduČeský Herálec 80
592 01 Herálec pod Žákovou horou
urad@obecheralec.cz
StarostaZdeněk Gregor
Oficiální web: www.obecheralec.cz
Herálec
Herálec
Další údaje
Kód obce595594
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herálec (německy Heraletz) je obecokrese Žďár nad Sázavoukraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Obcí protéká řeka Svratka, podél níž se středem dřívějšího neregulovaného (a dnes již neexistujícího) koryta Svratky (regulace provedena roku 1964) klikatí historická zemská hranice, která rozděluje obec na českou a moravskou část (dříve samostatné osady Český Herálec a (moravský) Herálec byly spojeny v roce 1951). Současné katastrální hranice mezi Herálcem a Českým Herálcem, či mezi Českým Herálcem a Kocandou se však již neshodují s původní zemskou hranicí, nýbrž sledují silně napřímené říční koryto.

Původní název vesnice bylo Herharts, jeho základem bylo osobní jméno Herhart a znamenalo "Herhartova" (tj. ves). Do češtiny bylo název přejato zprvu jako Heralc, z nepřímých pádů (do Heralce, v Heralci) vznikl nový první pád Heralec (délka je pozdější).[4]

Moravská osada Herálec byla založena pravděpodobně v roce 1279 Heraltem z Obřan, jehož otec Boček z Obřan založil v roce 1252 při libické stezce žďárský cisterciácký klášter. První písemná zmínka o Moravském Herálci pochází z roku 1366, kdy byl řešen spor o hranice mezi klášterním majetkem a novoměstským panstvím. Další záznam z roku 1496 potvrzuje koupi Herálce Vilémem z Pernštejna. O Herálci píše i Bohuslav Balbín ve svém encyklopedickém díle Miscellanea historica regni Bohemiae, a to v kapitole O významných českých horách. K 6. březnu 1949[5] (dle Úředního listu až 1. července 1950[6][7]) se součástí obce stalo i katastrální území Kocanda, které předtím patřilo k obci Cikháj. Moderní obec Herálec pak vznikla k 1. lednu 1951[8] na základě údajně dobrovolného sloučení obcí Herálec a Český Herálec.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel Herálce[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 1763 1819 1824 1814 1905 1760 2448 1334 1335 1319 1254 1257 1259 1234 1308

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Základní škola a Mateřská škola Herálec

V okolí Herálce fungovaly v minulosti 4 skelné hutě. Nejstarší je zmiňována již v roce 1604. Nejspíše šlo o sklárnu, zvanou Mariánská huť, kde se vyrábělo tabulové sklo, od 2. poloviny 19. století i duté sklo různých barev. Sklárna pracovala až do roku 1914.[10]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Autobusové spojení má Herálec na linkách SvratkaŽďár nad Sázavou, Svratka-Jihlava a Herálec–Hlinsko. Jsou zde dva hostince, potraviny, hotel Žákova hora, pošta, sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub TJ Sokol Herálec a zdravotní středisko. Významným zaměstnavatelem jsou podniky Anita a Domestav.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Herálci (okres Žďár nad Sázavou).

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
Kocanda při cestě od Herálce

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 249.
  5. Historie obce Cikháj. www.cikhaj.cz [online]. [cit. 2014-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-26. 
  6. Úřední list republiky Československé, Díl I. nařizovací, částka 86, str. 651 a 652, vydáno v Praze dne 20. června 1950
  7. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1950, číslo 155, str. 2180, vydáno v Praze dne 6. července 1950
  8. Úřední list republiky Československé, Díl II. oznamovací, číslo 303, str. 3549 a 3550, vydáno v Praze dne 30. prosince 1950
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599. 
  10. http://www.myska.cz/svratka/heralec[nedostupný zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]