Hluchavka nachová
Hluchavka nachová | |
---|---|
Hluchavka nachová (Lamium purpureum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
Rod | hluchavka (Lamium) |
Binomické jméno | |
Lamium purpureum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hluchavka nachová (Lamium purpureum) je rostlina z čeledi hluchavkovitých. Podobá se pálivým kopřivám, ale na rozdíl od nich nepálí, je jalová, hluchá.[1]
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Název pochází z řeckého slova laimos nebo lámos tj. jícen, podle stavby květu připomínající rozšklebený jícen. Purpureum latinsky fialový – podle růžově purpurové barvy květů. Carl von Linné zvolil pro rostlinu jméno Lamium. O její české jméno se postarali bratři Preslové kolem roku 1819.[1] Lidové názvy hluchá kopřiva, mrtvá kopřiva dokládají jistou podobnost s kopřivou. Užívané zdrobněliny jsou: medulka, cumláň, medůvka.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá nebo dvouletá bylina s charakteristickým zápachem.
Čtyřhranná načervenalá lodyha je vysoká 10 až 30 cm, je vystoupavá až přímá, větvená od báze a téměř lysá. Listy jsou nahloučeny v horní části lodyhy, mají vejčitě srdčitý tvar, na okraji jsou vroubkované, měkce chlupaté a mírně svrasklé. Všechny listy jsou řapíkaté a uspořádané křižmostojně. Čepel dolních listů je na bázi srdčitá, směrem k vrcholu přechází v tupou, řapík je 1,5–3,5 cm dlouhý. Čepel horních listů je na vrcholu špičatá a má kratičký řapík 2–5 mm dlouhý.
Květy jsou v 6–10květých lichopřeslenech. Květy dlouhé asi 1 cm vyrůstají v úžlabí horních listů, přesněji listenů, které jsou místy nafialovělé. Neopadavý kalich je zvonkovitý, 5–7 mm dlouhý, purpurově naběhlý, chlupatý nebo častěji lysý. Kalich je zhruba do dvou třetin rozeklaný v rozevřené kopinaté zuby. Dvoupyská koruna s trubkou dlouhou asi 1 cm má zřetelně odlišné pysky. Dolní pysk má tři laloky, horní je přilbovitě vyklenutý. Koruna je zbarvena do růžovočervena, výjimečně do bíla. Plody jsou šedé tvrdky. Hluchavka kvete od března do října.[2][3]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Hluchavka nachová je v ČR hojná a velice dobře se rozšiřuje, proto je občas považována za plevelovou rostlinu. Vyskytuje se v půdách, které jsou vlhké až vysýchavé, minerálně dosti bohaté. Rostlinu najdeme na kompostech, polních a zahradních kulturách, skládkách, rumištích. Zapleveluje půdy bohatší na dusík, které jsou kypré a s příznivou formou humusu.
V České republice je rozšířena po celém území od nížin až po vyšší podhorské oblasti. Z vyšších poloh se vyskytuje v blízkosti hospodářských a rekreačních usedlostí. Celkově v Evropě na severu až po Skotsko, střední Skandinávii, jih Finska, Rusko, Malá Asie, Írán, Irák, na severu Afriky. Zavlečena byla do Severní i Jižní Ameriky. Pochází ze západní Asie, odkud k nám byla dovlečena jako plevel.[2]
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]Hluchavka je léčivá rostlina s významnými léčivými účinky. Obsahuje množství tříslovin, kyselé saponiny, flavonové glykosidy, silice, cholin, antioxidanty, vitamíny a minerální látky.
Sběr a použití
[editovat | editovat zdroj]Sbíráme květ nebo celou nať. Sběr vyžaduje značnou trpělivost, neboť sesychací poměr je velký. Květy se sbírají do nádob, ve kterých nemůže dojít k zapaření, případně pomačkání. Při sušení je třeba s květy příliš nemanipulovat, aby nedošlo k znehodnocení. Jedlé jsou mladé výhonky, listy a květy. Stonky a listy jsou dobré do salátů a polévek, ale jen v malém množství.[3] Její sladce vonné květy lze použít jako jedlou ozdobu dezertů. V minulosti se prý používala k zahánění molů.
Léčivé účinky a jejich význam
[editovat | editovat zdroj]Hluchavka nachová obsahuje stejné látky jako hluchavka bílá. Některé zdroje dokonce uvádějí, že je účinnější. Rostlina má blahodárné protizánětlivé účinky, které se využívají při léčbě zánětu močových cest, ledvin a onemocnění prostaty. Usušený květ se přidává do směsí spolu s květem divizny, černého bezu a podbělu pro léčbu respiračních onemocnění (kašel, bronchitida, rýma, chřipka, angína).[4] Čaj z květů má uklidňující účinky, doporučuje se pít při nervozitě a nespavosti nebo při neklidu. Pomáhá při nepravidelné menstruaci a v době menopauzy. Hluchavka se někdy užívá k léčbě akné a ekzému, obkládáme nebo omýváme postiženou oblast. Sedací koupele léčí hemoroidy a mykotické potíže. Na sedací koupele použijeme nať, kterou dáme do vlažné vody přes noc, ráno necháme přejít varem a 3 minuty necháme odstát.[4]
Vedlejší účinky
[editovat | editovat zdroj]Přestože nejsou známy případy nepříznivých účinků, pro obsah saponinů nelze doporučit dlouhodobé nebo nadměrné užívání.
Význam ve včelařství
[editovat | editovat zdroj]Hluchavka nachová často roste ve větším počtu, proto je dobrým zdrojem jarní snůšky včel. Nektar je tvořen především sacharózou. Nektarium hluchavky nachové vyprodukuje za 24 hodin 0,38 mg nektaru s cukernatostí 45 %.[5] Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,17 mg.[5] Hluchavka nachová poskytuje včelám také pyl, který je sbírán v nachových nebo načervenalých rouskách. Druhové medy hluchavky nachové nejsou známy.
Podobné druhy
[editovat | editovat zdroj]Tento druh hluchavky má bílé květy a používá se stejně jako hluchavka nachová.
Podobá se hluchavce nachové, která je celkově menší, s přímou korunní trubkou a bez kresby na dolním pysku.
Díky typicky žlutým květům je pravděpodobnost záměny s jinými hluchavkami minimální.
Od hluchavky nachové se liší objímavými, ledvinitými listeny či absencí listenců.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Detail listu
-
Detail květu
-
Květenství
-
Hluchavka nachová – typický habitus
-
Květenství, opylení
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b VĚTVIČKA, Václav. Na srdce je srdečník aneb Co prozradí jména rostlin. Praha: Akademie věd České republiky, 2006.
- ↑ a b SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2002.
- ↑ a b DREYER, Eva Maria. Bylinky do kuchyně a jejich jedovatí dvojníci. [Líbeznice]: Víkend, 2008.
- ↑ a b PAUKERTOVÁ, Ivana. Přírodou za léčivými rostlinami. Praha: Brio, 2000.
- ↑ a b HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 30.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DREYER, Eva Maria. Bylinky do kuchyně a jejich jedovatí dvojníci. [Líbeznice]: Víkend, 2008. ISBN 978-80-86891-77-4.
- NOVÁ, Dagmar a VĚTVIČKA Václav. Na srdce je srdečník, aneb, Co prozradí jména rostlin. Praha: Andplay, 2006. ISBN 80-903749-1-3.
- SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky 6. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0306-1.
- PAUKERTOVÁ, Ivana. Přírodou za léčivými rostlinami. 1. vyd. Praha: Brio, 2000. ISBN 80-86113-26-4.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu hluchavka nachová na Wikimedia Commons
- Galerie hluchavka nachová na Wikimedia Commons
- Taxon Lamium purpureum ve Wikidruzích
- http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=14
- http://botanika.borec.cz/hluchavka_nachova.php Archivováno 29. 8. 2010 na Wayback Machine.
- https://web.archive.org/web/20130426044256/http://rostliny.prirodou.cz/hluchavkovite/hluchavka/hluchavka-nachova/