[go: nahoru, domu]
Přeskočit na obsah

Otto Petschek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otto Petschek
Dr. Otto Petschek s manželkou Magdou "Marthou", rozenou Popperovou, dcerou JUDr. Julia Poppera.
Dr. Otto Petschek s manželkou Magdou "Marthou", rozenou Popperovou, dcerou JUDr. Julia Poppera.
Narození17. října 1882
Praha
Úmrtí29. června 1934 (ve věku 51 let)
Vídeň
Místo pohřbeníNový židovský hřbitov na Olšanech
Alma materPrávnická fakulta Německé univerzity v Praze
Povoláníbankéř a byznysmen
RodičeIsidor Petschek
RodPetschkové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Petschek (17. října 1882, Praha – 29. června 1934, Vídeň) byl český německy hovořící židovský bankéř a průmyslník evropského významu. V Praze-Bubenči nechal postavit velkolepou vilu, v níž dnes sídlí rezidence amerického velvyslance v Česku.[1] Jeho jméno nese kultivar hvězdnice horské Aster amellus 'Dr. Otto Petschek'.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze zámožné rodiny Petschků, kteří patřili k nejbohatším židovským podnikatelským rodinám v Evropě.[2] Narodil se v Praze jako prvorozený syn podnikatele a bankéře Isidora Petschka (1854–1919) a jeho manžely Camilly, rozené Robitschekové (1860–1928).[3]

Petschekova vila v Praze.

Měl tři bratry: Paula (1886–1946), Friedricha (1890–1940) a Hanse (1895–1968). Jeho dědeček Moses Petschek byl lichvář, který založil podnikatelskou dynastii Petschků. K jeho příbuzným patřili strýcové Julius Petschek a Ignaz Petschek, všichni původem z Peček u Kolína.[4]

Otto, rodinou nazývaný „Ottolino“, a jeho sourozenci, vyrůstali v bohatství a přepychu a dostalo se jim komplexního, klasického a celoevropského vzdělání.[5] Petschekovi byli původně ortodoxní Židé, ale na počátku 20. století se obrátili k liberálnímu judaismu. Aktivně se angažovali v pražské židovské obci a patřili k jejím největším finančním podporovatelům. Otto Petschek se denně vzdělával v náboženství spolu s intenzivním studiem halachy a agady. Velmi brzy měl výraznou vůli učit se a zálibu v estetické literatuře a vážné hudbě, ale také zálibu v extravaganci. Od dětství se svými rodiči a bratry a rodinou strýce Julia Petschka navštěvoval nejvýznamnější operní domy v Evropě, patřilo mezi ně Nové německé divadlo v Praze, Vídeňská státní opera, Semperova opera v Drážďanech, milánská Scala a další. Klasická hudba se stala jeho první vášní. Když v 10 letech viděl Wagnerovy Mistry pěvce, stal se vášnivým Wagneriánem po zbytek svého života.[6]

Otto, stejně jako otec Isidor a strýc Julius Petschkovi, vystudoval práva na německé části Univerzity Karlovy, kde jedním z jeho spolužáků byl také Franz Kafka. V roce 1909 dokončil studia s titulem doktora práv a následně ho otec na tři roky zaměstnal jako stážistu v advokátní kanceláři rodinného přítele Dr. Julia Poppera, který zároveň vykonával úřady předsedy dozorčí rady některých dolů na Sokolovsku, byl členem představenstva Advokátní komory pro Království české a tajemníkem Rakouské společnosti pro podporu chemického průmyslu.[7]

Jako pozdější hlava rodiny zastupoval od roku 1919 zájmy pražských Petschků, kteří patřili k nejbohatším židovským podnikatelským dynastiím v Evropě. V letech 1924 až 1930 nechal v Praze-Bubenči postavit velkolepou vilu,[1] jednu z nejluxusnějších měšťanských vil v tehdejší Praze,[8] která je v současnosti sídlem amerického velvyslance v ČR.[9]

JUDr. Otto Petschek zemřel 2. července 1934 ve Vídni. [10] Byl pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze.[11] Jeho vdova Martha zemřela 9. května 1940 v kanadském Torontu.[12]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Otto Petschek byl ženatý s Magdou "Marthou" Popperovou, dcerou JUDr. Julia Poppera. Manželé měli čtyř děti:[13]

  • Viktor Petschek (1914–2005), ženatý s Miriam Rachel "Mary" Fogelmanovou.[14]
  • Eva Petschková (1920–2014), [15] provdaná za novináře Roberta B. Goldmanna, imigranta z Německa. Žila v New Yorku. [16]
  • Rita Petschková (1922–2006), provdaná za ekonoma Alexandra Kafku, syna Bruna Kafky, poslance československého parlamentu.
  • Ina Louise Petschková (* 1922), provdaná za Adolfa Schlesingera.[17]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Otto Petschek na anglické Wikipedii a Otto Petschek na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780451495792. (anglicky) 
  2. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781939961396. (anglicky) 
  3. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780451495792. (anglicky) 
  4. ↑ Petschek family on yivo encyclopedia
  5. ↑ Norman Eisen: The Last Palace. Europe‘s Extraordinary Century Through Five Lives and One House in Prague. Hachette UK, 2018.
  6. ↑ Norman Eisen: The Last Palace. Europe‘s Extraordinary Century Through Five Lives and One House in Prague. Hachette UK, 2018.
  7. ↑ Norman Eisen: The Last Palace. Europe‘s Extraordinary Century Through Five Lives and One House in Prague. Hachette UK, 2018.
  8. ↑ www.whctemple.org. Dostupné online. 
  9. ↑ Dostupné online. 
  10. ↑ timesmachine.nytimes.com. Dostupné online. 
  11. ↑ Dostupné online. 
  12. ↑ www.wsj.com. Dostupné online. 
  13. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780451495792. (anglicky) 
  14. ↑ www.nytimes.com. Dostupné online. 
  15. ↑ www.legacy.com. Dostupné online. 
  16. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780810115026. (anglicky) 
  17. ↑ www.legacy.com. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Otto_Petschek&oldid=23196270“