[go: nahoru, domu]

Přeskočit na obsah

L-3 (ponorka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dochovaný zbytek L-3
Dochovaný zbytek L-3
Základní údaje
Vlajka
Typponorka
Třídatřída Leninec
Zahájení stavby1929
Spuštěna na vodu1931
Uvedena do služby1933
Osudčást se zachovala
Poznámkamax. hloubka ponoru 90 m
Takticko-technická data
Výtlak1025 tn (na hladině)
1340 tn (pod hladinou)
Délka78 m
Šířka7,2 m
Ponor4,8 m
Pohon2× diesel-elektrický motor
o výkonu 2× 1100 hp
2 elektromotory
o výkonu 2× 600 hp
Rychlost14,5 uzlů (na hladině)
8,3 uzlu (pod hladinou)
Posádka55
Výzbroj6× 533mm torpédomet
22 torpéd
20 min
1× 100mm kanón
1× 45mm protiletadlový kanón
1× 7,6mm

L-3 „Frunzenec“ (rusky: Л-3 «Фрунзенец») byla sovětská vojenská ponorka třídy L (Leninec) série II, užívaná zejména v době Velké vlastenecké války. Její výroba začala roku 1929 v loděnicích v Leningradě, na vodu byla spuštěna roku 1931 a o dva roky později byla zařazena do Baltské flotily. Od podzimu roku 1939 až do února 1941 procházela generální modernizací.

Za války se účastnila devíti bojových operací, při kterých provedla 16 torpédových útoků a položila 12 minových polí. Patřila k  nejúspěšnějším sovětským ponorkám – potopila 25 nepřátelských plavidel a další čtyři lodě protivníka poškodila.

Mezi nejvýznamnější úspěchy této ponorky s elitní osádkou lze zařadit potopení německé transportní lodě Hindenburg o objemu 7880 brt (19. 11. 1942) či německé ponorky U-416 (30. 3. 1943). Ponorka L-3 se však nesmazatelně zapsala do historie potopením transportní lodě Goya, při kterém zahynulo 6000-7000 osob. Útok, který se uskutečnil 17. dubna 1945, skončil druhou největší námořní katastrofou v dějinách lidstva.

Ponorka L-3 byla vyřazena z bojové služby v roce 1953 a dodnes se její část zachovala jako muzeum.

  • Od července 1940 až 9. března 1943: Kpt. Petr Denisovič Griščenko
  • Od března 1943 do konce války: Vladimír Konstantinovič Konovalov

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]