Lomená pyramida
| Lomená pyramida | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2700 př. n. l. |
| Materiál | vápenec |
| Poloha | |
| Adresa | Gíza,  Egypt |
| Souřadnice | 29°47′25″ s. š., 31°12′33″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lomená pyramida je jednou z egyptských pyramid, nachází se v nekropoli Dahšúr[1] 40 km jižně od Káhiry. Nechal ji postavit faraón Snofru ve 26. století př. n. l. Je vysoká 101 metrů (původně asi 105 m, ale byla snížena působením eroze), což z ní činí čtvrtou největší staroegyptskou pyramidu, každá strana čtvercové základny je dlouhá 188,5 metru. Její interiér byl zpřístupněn veřejnosti roku 2009.[2]
Charakteristka
[editovat | editovat zdroj]
Pyramida je neobvyklá svým nepravidelným tvarem. Ve spodní části svírají stěny se zemí úhel 55°5', ve výšce 45 metrů se však lámou na mírnější úhel 43°9'17'. Výška spodní části je 47,4 m, horní části 57,67 m, celková výška 105 m. Půdorysná šířka stran čtverce se pohybuje v rozmezí 189,41–189,75 m.[4][5] Důvody a diskuze pro tuto isometrii se egyptology vysvětlují jednak historickými souvislostmi a jednak zcela praktickými důvody. Do té doby se stavěly pouze stupňovité pyramidy (Džoser), takže byla vůbec prvním pokusem o pyramidu ve tvaru čtyřbokého jehlanu. Nedostatek zkušeností vedl k tomu, že stavitelé navrhli stěny příliš příkré, což ohrožovalo statiku stavby, také vzhledem k nestabilnímu hlinito-štěrkovému podloží. Proto bylo v průběhu stavby rozhodnuto změnit sklon stěn (kdyby k tomu nedošlo, mohla by pyramida měřit kolem 125 m). Zastánci této domněnky argumentují tím, že Červená pyramida, stavěná krátce po lomené, má také úhel stěn 45°. Stěny pyramidy jsou pokryty bílým vápencem — jde o nejlépe dochované obložení ze všech egyptských pyramid. Lomená pyramida je ojedinělá také tím, že má uvnitř dvě komory spojené chodbou. Každá komora má vlastní vchod: jeden se nachází na západní straně ve výšce 33 metrů a druhý na severní straně ve výšce 12 metrů. Přes padesát metrů jižním směrem stojí menší satelitní pyramida (pravděpodobně zamýšlená jako sídlo panovníkova Ka), vysoká 26 metrů.
Historický vývoj stavby
[editovat | editovat zdroj]Snofru byl jediný panovník, o kterém je známo, že pro sebe nechal vybudovat tři pyramidy (další je pyramida v Médúmu a nedaleká Červená pyramida). Podrobnější výzkum provedený M. Lehnertem[6] naznačuje, že stavitelé hledali výhodnější tvar zajišťující stabilitu stavby v ukládání stavebních bloků spolu s vnitřní konstrukcí prostor k ukládání pohřební výbavy a samotného sarkofágu. Zřejmě první byla Pyramida v Médúmu, jejíž stavbu pravděpodobně zahájil již předchozí faraon Hunej z 3. dynastie, která byla neúspěšná, vnější obložení se zbortilo.[7] Nebyla dokončená. Bývá také označované jako falešná. Druhým stavitelským řešením v Lomené pyramidě se získaly zkušenosti s výstavbou stabilnější formy. Nicméně i zde se v průběhu stavby vyskytly trhliny a dílčí borcení stěn. Úspěch se dostavil až při stavbě třetí Červené pyramidy s upraveným sklonem stěn jehlanu na 45°.[7]
Průzkum
[editovat | editovat zdroj]Díky svému neobvyklému tvaru poutala Lomená pyramida evropské cestovatele již od 17. století. Pyramidu ve svých cestopisech zmínil například anglický orientalista Robert Huntington,[p 1] Edward Melton anglo-holandský cestovatel v 17. století, cestovatel a politik Robert Wood[p 2] či spisovatel a Richard Pococke.[p 3] První archeologické průzkumy zde probíhaly v září 1839 pod vedením Johna Shae Perringa.[p 4] Stavbou se v 19. století zabýval rovněž Karl Richard Lepsius a William Flinders Petrie. Z výzkumu pyramidy prováděného v druhé polovině 40. let 20. století vedeného Abd es-Salámem Husajnem[p 5] a Alexandrem Varrilem se dokumentace nedochovala. Novodobé komplexní průzkumy pyramidy uskutečnil na počátku 50. let 20. století Ahmed Fachrí.[p 6] Následovaly výzkumy italské egyptologické expedice Vita Maragioglia[p 7] a Celeste Rinaldi,[p 8] rakouské expedice vedené Josefem Dornerem[4] a nakonec německé expedice z německého archeologického ústavu v Káhiře pod vedením Rainera Stadelmanna[p 9] v roce 1980.[8][9]
Stavitel a datování
[editovat | editovat zdroj]Stavba Lomené pyramidy byla zahájena v 8. roce sčítání skotu, za vlády faraona Snofrua přibližně po dokončení stupňovité pyramidy v Médúmu ~2600 př. n. l. Vystavěním Lomené pyramidy založil Snofru pohřebiště v Dahšúru. Důvod, proč Snofru začal budovat druhou pyramidu, je dosud neznámý.[10][11] Pravděpodobně se mohlo se také jednat o postupný vývoj konstrukce a stavebních postupů od stupňovité pyramidy k vytvoření symetrické čtyřboké pyramidy (jehlanu) se čtvercovou základnou s dostatečnou statickou stabilitou,[12] včetně vnitřních prostor pro uložení sarkofágu a pohřební výbavy. S tím též souviselo zabezpečí proti následnému vyloupení. Nicméně podrobný průzkum ukázal, že v prostoru pohřební komory nebyl zabudován sarkofág. Předpokládá se, že po zjištění vnitřních prasklin se bezprostředně započalo se stavbou Červené pyramidy, vzdálené od lomené ~1 km, s upraveným sklonem bočních stěn na 45°. Její stavba byla zahájena přibližně v 13.roce vlády Snofrua a dokončena po ~17 letech.[7] Zkušenosti stavitelů při hledání optimálních postupů stavby čtyřbokých pyramidových jehlanů se zužitkovaly, patrně již krátce po dokončení Červené pyramidy, při projektování pyramidy následníka Cheopse Velké pyramidy v Gize.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kněz anglikánské církve, orientalista a spisovatel (1637-1701)
- ↑ Britský cestovatel v Egyptě ~1750
- ↑ Anglikánský kněz, antropolog (1704–1765)
- ↑ Britský inženýr, antropolog a egyptolog
- ↑ Egyptský archeolog, Univerzita Káhira
- ↑ Egyptský archeolog, zkoumal pyramidu ~1940–1950
- ↑ Italský archeolog (1915–1976)
- ↑ Italský architekt, znalec starověké egyptské architektury
- ↑ Německý archeolog (1933–2019)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Knickpyramide na německé Wikipedii.
- ↑ Dahšúr – královská nekropole Staré a Střední říše [online]. Liberec: 2019. Dostupné online.
- ↑ V egyptském Dahšúru se veřejnosti otevře 4500 let stará pyramida [online]. 2009-03-17 [cit. 2019-05-26]. Dostupné online.
- ↑ LEPSIUS, Richard. Aegypten und Aethiopien [online]. Osnabrück: 1913. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b DORNER, Josef. Die Absteckung und astronomische Orientierung ägyptischer Pyramiden. [s.l.]: Universiẗat Innsbruck, 1981. Disertační práce.
- ↑ LEGON, John. The Geometry of The Bent Pyramid [online]. Götting: 1992. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-26. (anglicky)
- ↑ Mark Lehner [online]. Columbian College: 2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MÜLLER-RÖMER, Frank. Pyramidenbau mit Rampen und Seilwinden – ein Beitrag zur Bautechnik im Alten Reich [online]. München: Philosophie an der Ludwig-Maximilians-Universität, 2007. Dostupné online. (německy)
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy. Praha: Academia, 2008. 407 s. ISBN 9788020016171. Kapitola Lomená pyramida, s. 130–131. [dále jen Verner].
- ↑ WINSTON, Alan. The Pyramid of Snefru (Bent Pyramid) at Dahshur. www.touregypt.net [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LEHNER, Mark. Geheimnis der Pyramiden. Düsseldorf: Econ, 1997. S. 97 a 102. (německy)
- ↑ STADELMANN, Rainer. Die Ägyptischen Pyramiden. Mainz: Philip von Zabern, 1997. 296 s. ISBN 9783805308557. S. 87. (německy)
- ↑ JAMES, Peter. New Theory on Egypt’s Collapsing Pyramids [online]. National Council of Structural Engineers Associations, 2013. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Lomená pyramida na Wikimedia Commons
- A. Varille, A propos des pyramides de Snefrou (Cairo, 1947), 7.
- R. Stadelmann, Die agyptischen Pyramiden (Mainz, 1985), 94.
- http://guardians.net/egypt/cyberjourney/dahshur/bentpyramid/bent_pyramid_interior.htm
