Párnica
| Párnica | |
|---|---|
 Párnica | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°11′45″ s. š., 19°12′ v. d. |
| Nadmořská výška | 455 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 +2 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Žilinský |
| Okres | Dolný Kubín |
| Tradiční region | Orava |
  Párnica | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 51,99 km²[1] |
| Počet obyvatel | 878 (31.12.2016) |
| Hustota zalidnění | 16,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Milada Antalová (SDKÚ-DS) |
| Vznik | 1420 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 043 |
| PSČ | 027 52 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | DK |
| NUTS | 509973 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Párnica je obec na Slovensku na Oravě, v okrese Dolný Kubín.
Historie
[editovat | editovat zdroj]S názvem Párnica se poprvé setkáváme při popisu katastru Istebné. V archivních dokumentech z roku 1382 je zmiňováno, že hranice katastru končily někde u potůčku Parnicza (dnes Zázrivka). S největší pravděpodobností tehdy obec Párnica ještě neexistovala. V sedmdesátých letech dvacátého století zde hydrologové uskutečnili průzkumný vrt. První známý doklad o existenci Párnice pochází z roku 1420. V průběhu druhé poloviny 15. století a začátkem 16. století Párnica zaznamenávala příznivý rozvoj. Složitým obdobím v dějinách této obce byla druhá polovina 17. století. Počet obyvatel se v průběhu 18. a 19. století neustále měnil. V 18. století zde žilo 876 obyvatel a o 30 let později pouze 685. V roce 1918 bylo v Párnici evidováno okolo 1091 obyvatel. Jejich hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství spojené s chovem dobytka a ovcí. Část z nich se věnovala těžbě dřeva. Obyvatelstvo Párnice tvořili především sedláci. Kromě zemědělství se věnovali i řemeslům. Rozšířené bylo zejména truhlářství a řezbářství, ženy se věnovali šití a vyšívání. V roce 1930 žilo v 219 domech 1104 lidí. V 30. letech 20. stol. se v Párnici rozmáhají socialistické myšlenky, které jsou zejména odrazem špatné hospodářské situace. Během druhé světové války, se stala útočištěm partyzánského odboje.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec leží ve výšce 458 m n. m. a její katastr má výměru 51,99 km². K 31. prosinci roku 2016 měla obec 878 obyvatel.
Na území obce je přírodní rezervace s názvem „Pralesy Slovenska-Magura“.[2]
Přes obec prochází železniční trať Kraľovany – Trstená.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Adam Hlovík (1793–1851) – evangelický kněz a sběratel lidových písni
- Ján Hlovik (1804–1862) – učitel a sběratel lidové slovesnosti a písní
- Andrej Melicherčík (1917–1966) - vysokoškolský profesor, redaktor, sběratel lidových písní, národopisec
- Ludmila Rampáková (1922–2003) – redaktorka, překladatelka, literární kritička a historička
- Arvéd Grebert (1915 – ?) – univerzitní profesor
- Ján Tréger (1884–1957) – lékař, univerzitní profesor
- Štefan Pacák (1908–1985) – ichtyolog
- T. Baruch Bartoloměj (1884 – ?) – advokát
- Andrej Faglic (1920 – 2003) – generálmajor
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Párnica na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 968 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2017-09-01]. S. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (slovensky)
- ↑ Zoznam osobitne chránených častí prírody SR: Pralesy Slovenska - Magura [online]. ŠOP SR [cit. 2024-07-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Párnica na Wikimedia Commons
- Stránky obce
