Robert Blair
| Robert Blair | |
|---|---|
| Narození | 17. dubna 1699 Edinburgh, Skotsko |
| Úmrtí | 4. února 1746 (ve věku 46 let) Athelstaneford |
| Povolání | kněz s básník |
| Národnost | skotská |
| Alma mater | Edinburská univerzita |
| Literární hnutí | preromantismus |
| Významná díla | The Grave (1743, Hrob) |
| Děti | Robert Blair, Lord Avontoun |
| Příbuzní | William Blair of Avontoun (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Robert Blair (17. dubna 1699, Edinburgh – 4. února 1746, Athelstaneford) byl skotský preromantický básník, jedna z vůdčích osobností tzv. hřbitovní školy.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl prvorozeným synem kněze Roberta Blaira, jednoho z královských kaplanů, narodil se v Edinburghu. Studoval na Edinburské univerzitě a v Nizozemí, v roce 1731 byl ustanoven duchovním v Athelstanefordu v Východním Lothianu, kde žil až do smrti. V roce 1738 si vzal Isabellu Lawovou, dceru profesora Williama Lawa, se kterou měl šest dětí. Rodinné bohatství mu umožnilo věnovat se svým zálibám, totiž zahradničení a studiu anglické poezie.
Báseň Hrob
[editovat | editovat zdroj]
Blair publikoval pouze tři básně. Jednu věnoval památce svého tchána, druhá byla překlad. Proslavil se tou třetí, truchlivou didaktickou básní o smrti a odloučení The Grave (Hrob), kterou začal psát kolem roku 1731 a vydal až roku 1743 po úspěchu prvního vydání básně EdwardA Younga The Complaint, or Night-Thoughts on Life, Death, and Immortality (Nářek aneb Noční rozjímání o životě, smrti a nesmrtelnosti). Báseň je napsána v blankversu a k její velké oblibě, zejména ve Skotsku, nepochybně přispělo její náboženské téma. Má 767 veršů různé úrovně, v některých pasážích vyznívá velmi důstojně a velkolepě, v jiných je frázovitá.[1]
Hrob se stal reprezentativní ukázkou tzv. hřbitovní školy. Báseň je velmi ponurá, obsahuje melancholické popisy hřbitova a duchů s důrazem na marnost všeho světského. Smrt je vše prostupující a neodvratitelná a nehledí na tituly a vznešenou krev a nezná rozdíl mezi králem a chudákem (červi hodují stejně na králi i na chudákovi). V celém textu je kladen důraz na umění tzv. dobré smrti. Přináší vizi smrti dobrého muže, který během celého svého života neopomínal naplňovat své křesťanské povinnosti a kterého tedy očekává překrásný a blažený život po smrti. Tato vize je konfrontována a nemilosrdnými a odpudivými popisy hrůz, které bude pociťovat na smrt nepřipravený jedinec. Blair tak klade důraz na život spořádaného křesťana. Pýcha silných a bohatých lidí se v tu chvíli, kdy jí přes cestu přejde smrt, změní jen ve zbytečnost a prach. Tento obraz je umocněn porovnáním s tím, co přináší dobrý křesťanský život. Smrt je v tomto případě pouze prahem, který je nutno překročit na cestě k dalšímu životu strávenému ve věčné blaženosti.[2]
Báseň inspirovala Williama Blakea k sérii dvaceti ilustrací, které byly vydány v roce 1808.[1]
Ukázka ilustrací Williama Blakea
[editovat | editovat zdroj]-
Návrh titulní stránky
-
Vdova objímající hrob svého muže
-
Duše vznášející se nad tělem
-
Sestup člověka do Údolí smrti
-
Brána smrti
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Blair (poet) na anglické Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Blair na Wikimedia Commons
Autor Robert Blair ve Wikizdrojích (anglicky)
- Plné texty děl autora Robert Blair na projektu Gutenberg (anglicky)
- (anglicky) ChAMBERS, Robert; THOMSON, Thomas Napier. "Blair, Robert, author" . A Biographical Dictionary of Eminent Scotsmen
