Terezínská kotlina
Terezínská kotlina | |
---|---|
Lovosice a Labe z vrchu Lovoš | |
Nejvyšší bod | 211 m n. m. (Mrchový kopec) |
Rozloha | 210 km² |
Střední výška | 169 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Dolnooharská tabule |
Sousední jednotky | Řipská tabule Hazmburská tabule Ralská pahorkatina Jizerská tabule Středolabská tabule České středohoří |
Podřazené jednotky | Bohušovická rovina Budyňská pahorkatina Polepská rovina Oharská niva Roudnická brána |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | slínovec, jílovec, pískovec, sediment |
Povodí | Labe |
Souřadnice | 50°25′51″ s. š., 14°19′53″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIB-1C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Terezínská kotlina je geomorfologický podcelek na severovýchodě Dolnooharské tabule, ležící v okresech Litoměřice v Ústeckém kraji a Mělník ve Středočeském kraji.
Poloha a sídla
[editovat | editovat zdroj]Podcelek se rozkládá zhruba mezi okresním městem Litoměřice (na severu) a sídly Štětí (na severovýchodě), Dolní Beřkovice (na jihovýchodě), Roudnice nad Labem a Libochovice (na jihu) a Brozany nad Ohří (na jihozápadě). Zcela uvnitř podcelku jsou z větších sídel Lovosice, Terezín, Bohušovice nad Ohří, Budyně nad Ohří a Horní Počaply.[1]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Podcelek Terezínská kotlina (dle značení Jaromíra Demka VIB-1C) náleží do celku Dolnooharská tabule. Dále se člení na okrsky Bohušovická rovina (VIB-1C–1) na severozápadě, Budyňská pahorkatina (VIB-1C–2) v centru a na jihozápadě, Polepská rovina (VIB-1C–3) na severu, Oharská niva (VIB-1C–4) na jihozápadě a Roudnická brána (VIB-1C–5) na východě.[2]
Podle členění Balatky a Kalvody[3] má Terezínská kotlina pouze dva okrsky: Lovosická kotlina (ta užívá některé Demkovy okrsky jako podokrsky) a Roudnická brána.
Kotlina sousedí s dalšími podcelky Dolnooharské tabule (Řipská tabule a Hazmburská tabule na jihozápadě) a s celky Ralská pahorkatina na severovýchodě, Jizerská tabule a Středolabská tabule na jihovýchodě a České středohoří na severozápadě.[2]
Kompletní geomorfologické členění celé Dolnooharské tabule uvádí následující tabulka:
Nejvyšší vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšším vrcholem Terezínské kotliny je Mrchový kopec (211 m n. m.). Jiné dva vrcholy zde jsou však pravděpodobně vyšší.[pozn. 1]
název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
---|---|---|
Mrchový kopec | 211 | Budyňská pahorkatina |
Na Průhonu | 212 | Roudnická brána |
Klouček | 212 | Roudnická brána |
Skála | 210 | Budyňská pahorkatina |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Různé zdroje, např. Zeměpisný lexikon ČR[2], uvádějí výšku kopce Na Průhonu 218 m a kopce Klouček 214 m. Na mapách mají oba kopce výšku 212 m, u Kloučku se někdy uvádí 209 m. Odečtením vrstevnic z mapy ČÚZK[4] vychází u obou 214 m. Oba kopce by pak byly vyšší než lexikonem a dalšími zdroji uváděný nejvyšší bod Terezínské kotliny, Mrchový kopec (211 m).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Terezínská kotlina na Mapy.cz
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Základní mapy ČR ČÚZK [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-10]. Dostupné online.