Minija, vodácká trasa
Popis vodácké trasy po řece Minija v Litvě od 178 km k začátku delty.
Kilometráž (km) - měřeno od delty řeky Minija do Atmaty a zálivu Kniaupų v Kuršském zálivu.
L - levý přítok, P - pravý přítok; le - jiný objekt na levém břehu, p - na pravém břehu
178 km Most (cesta Plungė - Žarėnai); p stará ves Keturakiai. hráz mlýna je rozebrána. le Po levém břehu vede cesta Žarėnai - Medingėnai - Plungė. Zde je řeka ještě malá: šířka: 5-6 m, hloubka 0,3-0,5 m, hodně peřejí, vývratů, náplavů, bobřích hrází.
175 km le Medingėnai - středisková ves; přes řeku je lávka, níže v místě rozebrané hráze mlýna mnoho zbylých kamenů, jen při vysoké vodě možno zkusit proplout, jinak je třeba lodě přenést. Ve vsi se narodila spisovatelka Marija Pečkauskaitė - Šatrijos Ragana (1878 - 1930).
170 km L Pala (délka toku 20 km), le ves Užpeliai; v místě hráze mlýna je nevelký jez s propustí. Za soutokem s Palou je již řeka viditelně větší, se zřetelnějším údolím a břehy, koryto je plné peřejí, velkých balvanů, mělkých brodů.
167 km P Viešdauba (délka toku 8 km). le samota Sendvariai, most cesty Medingėnai - Plungė. Řeka se mezi peřejemi kroutí prudkými zákruty.
162 km le Daugėdai, hráz bývalého mlýna rozebrána, lze proplout bez problémů.
159km le Ves Gudaliai se starými usedlostmi, s velikými dvory a květinovými záhony pod okny; přes řeku je lávka.
158 km L Alkupis (délka toku 6 km). V meandrující řece peřeje řídnou. Dokud nebyla rozebrána hráz mlýna ve vsi Stalgėnai, býval v tomto místě klidný, hluboký (a příliš pomalý) úsek.
156 km le Vitkai.
155 km Most
154 km P Sausdravas (délka toku 25 km). Sausdravas je od přítoku říčky Saisy až do soutoku s řekou Minija a dále řeka Minija až do svého ústí jsou ichthyologickou rezervací (je zde zakázáno rybaření, nebo jinak překážet nerušenému tření).
153 km Most. O trochu dále le Stalgėnai - středisková ves. Hráz mlýna a pily byla rozebrána. Most silnice Plungė - Rietavas, hydrologická měřící stanice.
152 km L Lukna (délka toku 14 km). Na vysokém břehu je hradiště (piliakalnis), obrostlé smrky a jinými stromy, které se jmenuje Skruodienės kalnas nebo jinak Stalgėnų piliakalnis. Na pěkném, starými duby obrostlém soutoku řek Minija a Lukna je prostranství jménem "Dainų slėnis" (lit. Údolí písní), kde je také (pohanské) obětiště. Zde obyvatelé vsi Stalgėnai pořádají různé folklorní slavnosti (například majáles). Vhodné místo k utáboření.
148 km p ves a hradiště (piliakalnis) Lekemė, které místní lidé nazývají Lapinskovým hrobem. Zde je pochován učitel, volnomyšlenkář J. Lapinskas, který zemřel roku 1942. Zde začínají velké lekemské meandry, řeka se prodírá kopcovitou, na lesy bohatou Žemaitskou pahorkatinou. V řece je hodně peřejí a předpeřejových tůní. le Juodeikské hvozdy, jejichž smrky a břízy jsou místy tak nakloněny, že tvoří hotový tunel, v korytě řeky zde často bývají po erozních sesuvech napadané podemleté stromy, nebo stromy, pokácené bobry.
139 km P Didžioji Sruoja (délka toku 7 km); o půl km níže P Mažoji Sruoja (délka toku 8 km). Konec "divokého" úseku řeky. Vzdušnou čarou je do Plungė jen 6 km.
137 km p ves Nausodis. U cesty Plungė - Kuliai na chlumu, obrostlém borovicemi je prehistorické pohřebiště s hroby kosterními i spalovanými, které se nazývá "Kapkalnis" a patří mezi archeologické památky. V knihovně v Nausodisu je malé vlastivědné museum. V řece, na místě rozbourané hráze nepoužívaného mlýna je metrový práh.
134 km Most cesty Plungė - Kuliai. L potok Šilupis. le, 0,5 km za mostem u samé cesty do Kuliů se košatí památný dub, pojmenovaný po S. Mingėlovi. Výška dubu je 17 m, obvod kmene 7,5 m. 0,5 km za mostem na místě rozbourané hráze Mardoského mlýna je malý splavný práh.
133 km L Slepé rameno řeky Minije v místě starého soutoku s Vieštoví. le hradiště Vieštovėnų piliakalnis.
132 km L Vieštovė (délka toku 11 km).
131 km le ves Santakis. Most (postaven roku 1940) cesty Plungė - Šiemuliai. Jak se blížíme k hydroelektrárně Stonaičai, řeka se zklidňuje, rozšiřuje a prohlubuje. Začíná nádrž elektrárny.
130 km P Babrungas (délka toku 59 km), přitéká z velikého jezera Plateliai (největší v Žemaitsku). Po 300 m bývalá hydroelektrárna Stonaičai. Vodní turbína a další zařízení elektrárny jsou demontovány, zbyla jen hráz (výška 3,5 m) a zbytky zděné budovy na p břehu. Proplout se dá jen propustí (šlajsnou). Při proplouvání ve dvou posádku zaleje 1,2 m zpětná vlna. Při zakrytí přídi plachtou s jedním vodákem na zadní sedačce se dá snadno proskočit. Údolí soutoku Minija - Babrungas je vhodné místo k odpočinku nebo přenocování.
127 km p ves Kleipščiai. le Dlouhá (cca 4 km) ves Pakutuvėnai, kaplička a starý hřbitov.
Na řece je hráz zbořeného mlýna. Dále je v řece nemálo velkých balvanů, peřejí a mělčin.
126 km le Hradiště "Pakutuvėnų piliakalnis", jinak také nazývaný Pilele. V řece jsou veliké balvany: bludný balvan "Čeraunyko" (ne o moc menší než Puntukas); p listnaté lesy.
125 km P Potok Orė
120 km P Potok Varlupis
117 km p Ves Narvaišiai (délka vsi cca 4 km); zbytky zbořené hráze mlýna se dají lehce proplout. Visutá lávka. Po obou stranách řeky husté lesy, le poprvé jehličnaté lesy. Vhodné místo pro táboření.
113 km p Ves Liepgiriai, le ves Aleksandravas. Železobetonový most cesty Kretinga - Šiauliai. Zbytky zbořené hráze Liepgirského (Liepgiriai) mlýna, nevelký práh (před vplutím do proslavené Dyburské (Dyburiai) kličky).
112 km le Ves Dyburiai, staré pohřebiště. Kaplička z 19. století. p ves Bulikai. Začíná nejzajímavější úsek: Dyburská (Dyburiai) klička. Její šířka je 4 km, v nejužším místě sotva 100 m, spád v kličce je 9 m. V úseku kličky je plno balvanů, hodně prahů. Dosti těžký, ale zajímavý úsek. V roce 1937 zde bylo plánováno prokopat tunel a postavit elektrárnu.
111 km Zde se projektuje postavit Aleksandravskou přehradu. Výška plánované hráze: 20 m, plocha přehradní nádrže - 908 ha (bude dosahovat 4 - 5 km za ústí Babrungu.
105 km le Ves Cigonaliai; vysoký srázný břeh, odtud hezký pohled na Dyburiai a okolí. p Ves Puidogalis. Zde se peřeje poněkud zmenšují. L Potok Dubeikis.
103 km p Ves Prystovai, veliký sesuvný výchoz. V řece je opět přehršel peřejí, balvanů; v klidnějších průtočných tůních husté vodní porosty.
102 km L Mišupė (délka toku 27 km); le ves Dauginčiai, hradiště, které nese jméno "Pilele". V místě zbořené hráze mlýna je půlmetrový práh; v řečišti jesou stále ještě peřeje, balvany. O něco níže p ves Kūlupėnai.
100 km p Ves Sauseriai. Na chlumu v prehistorickém řečišti asi 400 m na severovýchod od soutoku Minija-Salantas, ve stínu stromů ční nevelké hradiště Sauseriai. Nedaleko, v lese jménem Temužinė, v bažinaté prohlubni jménem Žalčio (litevsky žaltys je užovka) je "kūlgrinda" - tajná cesta pod úrovní bažiny (blíže viz hradiště). le les jménem Lapgaudžių miškas. Blíží se konec kaňonu Minije. Spád řeky se zde zmenšil na 0,18%.
98 km P Salantas (délka toku 43 km), řeka sestoupila z Žemaitské vrchoviny a přitekla do širokého Salantova údolí a zde mění směr: ze severovýchodního na jižní. Salantas silně zvyšuje průtok Minije, mění se i charakter řeky: je hlubší, mnohem pomalejší, peřeje jsou nižší, předpeřejové nádrže delší. p K nádraží v Kūlupėnai je to jen 1,5 km.
91 km Most cesty Šiauliai - Kretinga. L Alantas (délka toku 39 km). p Městys Kartena, jedna z nejstarších obcí v Žemaitsku. Kartenské hradiště je na vysokém chlumu, ze severu a severozápadu chráněn Minijí. Dřevěná věž (se zvonem) kartenského kostela (19. století) je litevská stavební památka. V řečišti je na místě zbořené hráze kartenského mlýna skládka kamenů.
90 km L Říčka Kūlupis.
p Ves Abakai.
87 km P Od Kūlupėnů přitéká říčka Paltis.
P Potok Dirsupis.
85 km p Ves Rubuliai. V místě vylámané hráze mlýna je půlmetrový práh; proplout lze prostředkem díry v hrázi. le Les "Žalgirio miškas" - vhodné místo k táboření.
83 km L Od vsi Nausodis přitéká potok Prūdupis.
78 km Železobetonový most; L Kartenalė II (délka toku 13 km), nedaleko před ústím do Minije protéká Kartenalskou entomologickou rezervací. p Raguviškiai - ves uličního (komunikačního) typu; za západním okrajem vsi les "Žalgirio miškas", při řece je turistické tábořiště.
75 km p Zahrádkářská kolonie "Rasa" (u obce Jokūbavas), le Baubliai, obec a stejnojmenný 120 ha park. Odtud až k dálnici se podél řeky vine cesta le do Vėžaičiů.
73 km L Kalnupis
70 km le Ves Pikteikiai. V řečišti, na místě rozbourané hráze Pikteikského mlýna je nevelký práh. Prahy, zbylé po Sauserském, Rubulském a Pikteikském mlýně jsou podobné peřejím. Odtud až do Gargždů se řeka vine Chráněnou krajinnou oblastí Údolí řeky Minije (litevsky "Minijos senslėnio draustinis). U vsi le Utriai je v řece celá soustava několika hrází, které postavili pytláci.
68 km P Potok Dvilinkis.
63 km L Žvelsa (délka toku 38 km), le ves Žvelsėnai. Řeka se již málo kroutí, protéká poměrně hlubokým údolím. Již zřídka, ale stále ještě se vyskytují peřeje.
62 km le Obec Kvietiniai, p ves Rudaičiai.
61 km L Potok Gerdaujė.
59 km Násep a most dálnice Kaunas - Klaipėda (na jejím 19. km od Klaipėdy). Dálnice míjí město Gargždai. Pod tímto mostem v letních měsících úřaduje le pobočka půjčovny kanoí spojená s vodáckým kempem.
58 km P Potok Gargždupis. Spád řeky Minije je jen 0,036%.
57 km p Město Gargždai, okresní město Klaipėdského okresu. V řece je hráz opuštěného mlýna (výška 1,8 m), jejíž nádrž se táhne asi 5 km proti proudu; hráz je výhodnější obejít po p břehu. Na p břehu je hezký městský park, jeho část je ve velkém svahu minijského kaňonu, vzdáleného od řeku mnoha desítek metrů, v horní části parku je také hřbitov rudoarmějců (pohraničníků), padlých za úporných bojů na počátku II. světové války. Nedaleko odtud je katolický kostel Sv. archanděla Mykola, roku 1990 postavený na místě několikrát shořelého (naposledy úplně shořel 22. června 1941). Ve městě je velká továrna na stavebniny.
56 km L Potok Aušrupis. le Hradiště Gargždų piliakalnis, jinak také Kalniškės piliakalnis, Gargždės pilalė, Anielinas. Zde stál roku 1253 zmiňovaný hrad Kuršů Gargždai. Most cesty Gargždai-Vėžaičiai. le Hradiště Maciuičių piliakalnis, jinak také Pilalė, zde byly nalezeny spalované hroby z I.-II. tisíciletí př. n. l. a hroby ze 16. století. le Vsi Kalniškė, Lyveriai, Maciuičiai.
52 km L Skinija (délka toku 18 km). Řeka přitéká do Žemaitské Příbaltské nížiny (litevsky Pajūrio žemuma), proud se úplně zpomalil, peřeje a balvany skončily. Skončila i průzračná čistota vody v řece: dno hlubokého a klidného dolního toku je bahnité.
V této Příbaltské nížině jsou silně vyznaženy příznaky přímořského klimatu: Roční srážky 750–800 mm, v zimním období (listopad - březen) – 275–300 mm, v letním – 475–500 mm srážek. Střední roční teplota 6,8–7,0 °C, střední lednová teplota -3,8 – -2,8 °C, střední červencová teplota +16,7 °C. Maximální hloubka promrznutí půdy dosahuje 80–100 cm. Pro tuto oblast je typická nestálá sněhová pokrývka; nejmenší počet dní se sněhovou pokrývkou na území Litvy: 75 - 80 dní v roce a nejmenší její síla: maximum 15 cm. Převládají západní, jihovýchodní a východní větry.
48 km P potok Lašiupis.
47 km L potok Švokšlis. Most cesty p Dovilai - le Baičiai - Veiviržėnai.
45 km p Ves Rusliai a p hradiště Dovilų piliakalnis, jinak také Gedminų piliakalnis, Gedimino pilis (neplést s hradem ve Vilniusu jménem Gedimino pilis!), Pelutės Kalnas, Muškalnis. Výška: 9 m nad úrovní terénu. I. tisíciletí až 13. století. Východní část a oba [náspy poničily počátkem roku 1945 německé zákopy. V řečišti skončily peřeje a balvany.
43 km L potok Brugis, který protéká usedlosti Vytauta Majora.
40 km Most cesty (Klaipėda - Lėbartai - ) p Ketvergai (Kalviai) - le Šernai - Agluonėnai - Pėžaičiai. Tento Železobetonový most byl v roce 1988 postaven těsně vedle původního dřevěného v ocelové konstrukci, postaveného roku 1871 a ponechaného jako kulturní - technická památka místního významu. le Les "Šernų (lit. šernas znamená kanec) miškas" (Plocha 706 ha), který přísluší Klaipėdské "zelené zóně". Zde je možno tábořit (stanovat, zapálit táborový oheň) - ovšem jen na vyhrazených místech (tábořištích). V lese "Šernų miškas" takové tábořiště je na p břehu řeky Minije, asi 350 m před mostem. Ve vsi Šernai, na le břehu u hájovny je malé muzeum "Genys" (ukazatel do muzea vyřezal Vytautas Majoras (Usedlost národního umělce, řezbáře dřevěných soch Vytauta Majora († 19. 3. 2006)) ze souše dubu. Jeho usedlost je le nedaleko (viz odkaz). V lese "Šernų miškas" je starověký hřbitov ze 3. - 7. století, je zde také velká zahrádkářská kolonie se spojením s Klaipėdou mikroautobusy (č. linky 11). Les je také oblíbený houbaři a sběrači lesních plodů. le Ves Žiaukos. Za lesem je Priekulský sportovní hřebčín.
35 km p Traubiai. O něco níže - le ves Rokai. L Kisupė. Ostrov v řece.
33 km Visutý most, kterému se říká "beždžionių tiltas" (vedle něj Budreckova venkovská usedlost) P Ditupė. p Dituva. V katastru obce veliká zahrádkářská kolonie Dituvos sodai. (O něco níže - Nibriai, Kuodžiai, Lingiai. le Ves Butkai. O něco níže - Voveriškiai. V řečišti je nemálo mělkých brodů. Tok řeky se v řečišti klikatí od levého břehu k pravému a zpět. Břehy jsou často porostlé hustým křovinným rokytím.
30 km L Potok Neknupis, řeka Agluona (délka toku 20 km), nedaleko Priekulského "Vingio" parku je visutý most.
29 km p (menší část le) Město Priekulė. p V lesoparku Vingio je již ztrouchnivělý, padlý Priekulský dub, dříve ceněná přírodní památka. Několik kroků od parku je memoriální muzeum Ievy Simonaitytė (memoriální muzeum - letní sídlo Ievy Simonaitytė) (1897 - 1978) (Adresa muzea: Vingio g. 11, Priekulė, LT-96340). Krčma "Mingė". L Gruodė. Most cesty Klaipėda - Šilutė. (Zde nejčastěji vodácké trasy končí, tok řeky je pro vodácké účely již příliš pomalý). Železniční most trati Klaipėda - Šilutė. Menší část le lesoparku "Kliošių parkas", který zabírá plochu 12 ha.
p Ves Gropiškiai, o něco níže - p vsi Šventvakarai, Liaunai. L Piktvardė.
L Veiviržas (délka toku 68 km); p ves Daugmantai.
L Potok Čigonė p; ves Lankupiai a lávka přes řeku do stejnojmenné vsi Lankupiai. P Vilémův kanál (Kanál krále Viléma, litevsky Karaliaus Vilhelmo kanalas).
Most cesty Kintai - p Sakūčiai - Saugos.
L Průtočné staré rameno řeky Minije. Spád řeky jen 0,013%.
10 km L Řeka Tenenys (délka toku 72 km), v dolním toku značně znečištěná (V. třída). Za soutokem řek le samota Vabalai.
p Za úzkým břehem je Kintajský rybník, který má plochu 600 ha. Most cesty Kintai - p Povilai - le Rūgalai - Šilutė, překlenující nejen řeku, ale i přilehlý rybník.
L Slepé rameno/(průtočné) řeky Minije.
L 1. spojka s lagunovým jezerem jménem Krokų Lanka
Ves Minija.