Dolnooharská tabule
| Dolnooharská tabule | |
|---|---|
 Říp v Krabčické plošině | |
| Nejvyšší bod | 461 m n. m. (Říp) |
| Délka | 63 km |
| Šířka | 35 km |
| Rozloha | 1136,6 km² |
| Střední výška | 229,2 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Středočeská tabule |
| Sousední jednotky | Jizerská tabule Středolabská tabule Pražská plošina Džbán Rakovnická pahorkatina Mostecká pánev České středohoří Ralská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Hazmburská tabule Řipská tabule Terezínská kotlina. |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Dolnooharská tabule na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | slínovec, prachovec, pískovec, sedimenty, neovulkanity |
| Povodí | Labe, Ohře, Vltava |
| Souřadnice | 50°23′ s. š., 14°2′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIB-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolnooharská tabule (název podle řeky Ohře, která se dříve nazývala též Ohara) je geomorfologický celek ležící v západní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá jižní polovinu okresu Litoměřice, východ okresu Louny, severní třetinu okresu Kladno a západní pomezí okresu Mělník. Nejvyšším bodem je legendami opředená hora Říp (461 m n. m.).
Poloha a sídla
[editovat | editovat zdroj]Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Litoměřice (na severu), Hoštka a Mělník (na severovýchodě), Kralupy nad Vltavou na jihovýchodě, Slaný (na jihu), Měcholupy na jihozápadě, Postoloprty (na západě) a Libčeves (na severozápadě). Zcela uvnitř celku se z větších měst nacházejí Louny, Lovosice, Roudnice nad Labem a převážná část Štětí a Kralup nad Vltavou. Z dalších menších sídel pak např. Libochovice, Terezín, Velvary či Zlonice.
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]Dolnooharská tabule má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50–150 m tvořená svrchnokřídovými slínovci a písčitými slínovci, prachovci, pískovci, permokarbonskými sedimentárními horninami a třetihorními vulkanity. Vyznačuje se převážně destrukčním reliéfem, postiženým různě intenzivními neotektonickými pohyby ker, s rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, svahy při zlomových liniích a vzácnými neovulkanickými suky. Ve východních a severovýchodních částech se uplatňuje akumulační reliéf pleistocenních říčních teras.[1]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Celek Dolnooharská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-1) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Hazmburská tabule (VIB-1A) na severozápadě, Řipská tabule (VIB-1B) na východě a jihovýchodě a Terezínská kotlina (VIB-1C) na severovýchodě.
Tabule sousedí s celky Středolabská tabule a Jizerská tabule na východě, Ralská pahorkatina na severovýchodě, Pražská plošina a Džbán na jihu, Rakovnická pahorkatina na jihozápadě, České středohoří na severu a severovýchodě a Mostecká pánev na západě.[1]
Kompletní geomorfologické členění Dolnooharské tabule uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy
[editovat | editovat zdroj]- Říp (461 m), Řipská tabule
- Hazmburk (429 m), Hazmburská tabule
- V Březinách (388 m), Hazmburská tabule
- Draha (355 m), Hazmburská tabule
- Na Drahách (348 m), Řipská tabule
- Bytiny (338 m), Hazmburská tabule
- Ovčí vrch (317 m), Hazmburská tabule
- Řipec (313 m), Řipská tabule
- Baba (306 m), Hazmburská tabule
- Mrchový kopec (211 m), Terezínská kotlina
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vrch Hazmburk
-
Hazmburská tabule a Slatina z Hazmburku, v dáli Říp
-
Zlonice v Řipské tabuli
-
Lovosice a Labe z vrchu Lovoš
-
Jez na Ohři v Terezíně
-
Jez na Ohři v Lounech a Jiráskův mlýn
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolnooharská tabule na Wikimedia Commons
- Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)
